Úvod. V tomto článku se budeme zabývat výsledky empirické studie dopadu ekonomické obchodní hry „Cash Flow“ na peněžní postoje studentů, kteří se hry zúčastnili Podle studie ROMIR Monitoring provedené v březnu 2012 více než 70 % Rusů má hotovostní úspory – to je nejvyšší ukazatel za posledních 20 let. Ne každý si přitom dokáže našetřit na nejdůležitější životní cíle – bydlení, auto, slušné vzdělání. Jedním z důvodů je, že kultura individuálního investování se v Rusku stále teprve udomácňuje. Akce v reálném ekonomickém prostoru s cílem utvářet a měnit postoje k penězům mají řadu omezení. Vzhledem k tomu, že ekonomická sféra života má extrémně složitou strukturu, máme vysoké riziko ztrát, v důsledku čehož je člověku pohodlnější a bezpečnější jednat tak, jak je zvyklý, i když tyto strategie nejsou dostatečně účinné. Proto, abychom změnili postoj člověka k penězům, potřebujeme znovu vytvořit ekonomickou sféru života s co nejpodrobnějším odrazem její reality a zároveň umožnit člověku jednat uvolněněji a svobodněji než v životě, což mu umožní změnit jeho ekonomické chování a získávat informace o jeho efektivnosti. Je žádoucí, aby tato znovu vytvořená situace v člověku vzbudila přímý zájem, což by jeho práci na změně vztahů zefektivnilo. Obchodní hra může být takovou formou práce Obchodní hra jako vyučovací metoda byla studována mnoha vědci (M.M. Birshtein, C. Abt, K. Greenblat, F. Gray, G. Graham, G. Dupuis, R. Duke, R. Prudhomme atd.). Obchodní hra je metoda simulace chování v různých situacích, prováděná podle daných pravidel za přítomnosti konfliktních situací nebo informační nejistoty. Ve všech hrách je dvojrozměrnost: řeší se nejen herní nebo profesionální úkoly, ale zároveň se účastníci školí a vzdělávají. Obchodní hry slouží k řešení různých problémů, včetně studia a formování ekonomického vědomí (Wikipedie. Hra) Účastníci vytvářejí a řeší problémové situace. Díky přítomnosti herního cíle a oživení ekonomické a sociální reality se mezi účastníky hry vytváří emocionální napětí, jejich emocionální reakce na výsledky přijatých sociálně-ekonomických rozhodnutí. Účastník samostatně analyzuje svou strategii chování v určité oblasti, dostává rychlou zpětnou vazbu v podobě úspěchu či neúspěchu v herní situaci, porovnává své jednání s jednáním ostatních účastníků a má možnost rychle změnit svou strategii chování. S přihlédnutím ke zvláštnostem situace, která nastává v obchodní hře, lze předpokládat, že v tomto procesu může dojít ke změně emocionální, kognitivní a behaviorální složky postojů v různých sférách života Postoj člověka k penězům je výrazné zaměření předmětu na peníze, hodnota, význam peněz pro jednotlivce, emoční reakce ve vztahu k penězům, motivy spojené s penězi, osobnostní rysy projevující se v zacházení s penězi, behaviorální složka vztahu k penězům, sociální představy jednotlivce o roli (modalitě) peněz v individuálním a společenském životě a také o sociálních představách jednotlivce o funkci peněz v životě Které prvky postoje člověka k penězům jsou nejmobilnější a mění se jako první? Lze předpokládat, že z výše popsaných je nejpravděpodobnější změna sociálních postojů a emoční složky postoje k penězům Studium změn postojů v sociální psychologii souvisí s teoriemi kognitivní korespondence vytvořenými v 50. letech 20. století. 20. století od F. Heidera, T. Nyokoma, L Festingera, C. Osgooda a P. Tannenbauma (Andreeva G.M. et al., 2000). JejichHlavní myšlenkou je touha člověka po psychické konzistentnosti jeho postojů. Ke změně postoje dojde právě tehdy, když se kognice člověka v situaci sociálního vlivu dostanou do vzájemného konfliktu. Změnou „starých“ postojů je možné přijímat nové informace, které následně přispějí k utváření postojů s nimi konzistentních. Změna postoje může nastat v důsledku následujících událostí: nekonzistence dřívějších přesvědčení, názorů na vlastní chování a nových informací; jako výsledek učiněných rozhodnutí, učiněných voleb; díky přesvědčivé komunikaci (Zimbardo F., Leippe M., 2001; Gulevich O. A., 1999) Všechny tyto jevy se vyskytují v ekonomické hře, a proto může ekonomická hra fungovat jako metoda pro transformaci peněžního prostředí v naší zemi několika psychology. V důsledku provedených experimentů E.V. Golubeva dospěl k závěru, že vzorce získané v situaci manipulace s „podmíněnými“ penězi v ekonomické hře „Ultimátum“ lze přenést do reálných ekonomických situací. Podmínky hry a také míra rizika v konkrétní herní situaci mají významný vliv na ekonomické chování účastníků. Výsledky získané ve studii E.V. Golubeva, dovolte nám posoudit produktivitu používání ekonomické hry ke změně různých složek ekonomického vědomí obecně a postojů k penězům zvláště (Golubeva E.V., 2011). Nicméně ve studii E.V. Golubeva dosáhl jiného cíle - studovat faktory ovlivňující ekonomické chování v situaci ekonomické hry a hru „Ultimátum“ lze spíše nazvat herní situací V experimentální studii P.A. Muravyová (2009) si stanovila za úkol prozkoumat možnost formování, změny a rozšíření některých specifických rysů přístupu k penězům v procesu obchodní hry při hraní různých ekonomických rolí: podnikatel, daňový poplatník, kupující. Studie využívala obchodní hru, ve které byla simulována situace volného obchodu bez stanovení jasně definovaných parametrů ekonomického života. P.A. Muravyova poznamenává, že účastníci získali diferencovanější chápání funkcí peněz, naučili se vidět peníze jako prostředek pomoci druhým lidem a získali jasnější porozumění výsledkům ekonomického chování. V průběhu podnikatelské hry se u účastníků rozvíjely postoje spojené s pozitivním řešením finančních problémů, ale také postoje k aktivní účasti v ekonomické sféře života namísto negativních emocí a postoje k neuspokojování tak racionálních potřeb, jako je cestování a Ekonomické hry tak mohou působit jako nástroj pro transformaci ekonomických postojů, měnících představy o roli peněz i emocionální postoj k nim. Ekonomická hra „Cash Flow“ je vývojáři umístěna jako nástroj pro změnu přístupu lidí k penězům a je navržena tak, aby stimulovala ekonomické investiční myšlení. Hlavním cílem hry Cash Flow je naučit účastníky, jak hospodařit se svými penězi a kontrolovat jejich cash flow. Tato hra vás naučí, jak plánovat rozpočet a nedělat bezmyšlenkovité výdaje, investovat peníze moudře a získat návratnost investic Abychom pochopili, jak se tyto ukazatele postoje k penězům během hry změní, musíme provést empirickou studii. Účelem experimentu bylo zjistit, jaké změny nastávají u účastníků hry „Cash Flow“ ve vztahu k penězům. Můžeme předpokládat, že touto formou tréninku je možné měnit různé složky přístupu k penězům. Vzhledem ke krátkodobému dopadu hry - asi dvě až tři hodiny - lze předpokládat, že nejpohyblivější prvky měnových vztahů budou podléhat transformaci. Očekává se, že k nejvýznamnějším změnám dojde vemocionální složku sociálního postoje ve vztahu k penězům, stejně jako ve finančním hodnocení druhých a sebehodnocení své finanční situace. Realizovat výzkumný program v letech 2010-2011. Empirická sociálně-psychologická studie byla provedena v Omsku Předmět studie: Postoj k penězům Předmět studie: Změny postoje k penězům během hry „Cash Flow“. dochází při ekonomické hře „Cash Flow“ Výzkum hypotézy: v důsledku účasti ve hře dochází u studentů ke změně složek jejich postoje k penězům: 1) mění se emocionální složka sociálních postojů k penězům: dochází ke změně. obecné snížení míry emočního stresu ve vztahu k penězům 2) zvyšuje se hodnocení finanční situace druhých a snižuje sebeúcta své finanční situace rezervy V souladu s námi vyvinutou metodikou pro studium peněžních vztahů (. viz Semenov M.Yu., 2011), peníze byly studovány na úrovni abstraktního pojmu (peníze obecně), ve vztahu k samotnému subjektu a ve 3 různých situacích (hodně peněz, dost peněz, málo peněz ). Postoje k penězům byly studovány na úrovni peněžních postojů a finanční spokojenosti K ověření hypotézy jsme použili metodu experimentu a dotazníku. V experimentu jsme vytvořili podmínky pro účast subjektů v obchodní hře „Cash Flow“. Volba hry byla zdůvodněna tím, že se blíží moderním ekonomickým podmínkám a zohledňuje mnoho parametrů ekonomické sféry lidského života. V jedné hře se zúčastnilo 4 až 6 lidí. Subjekty tvořily tři skupiny: 20 lidí dotazovaných před účastí ve hře, 20 dotazovaných po účasti ve hře. Pro kontrolu účinku testování byly vytvořeny dvě experimentální skupiny. Byla vytvořena i kontrolní skupina 40 lidí, kteří se hry neúčastnili. Tato skupina vyplnila dotazníky, ale neúčastnila se ekonomické hry. Studie se zúčastnilo 80 lidí ve věku od 18 do 26 let, vysokoškoláci v Omsku, 71 % dívek a 29 % chlapců K posouzení změn v přístupu k penězům jsme použili dvě metody: 1. Metodika „Škála uspokojení potřeby peněz“ (M. Yu. Semenov, 2006). Tato technika byla vyvinuta pro posouzení úrovně peněžního uspokojení a skládá se z 13 uspořádaných výroků popisujících různé stupně peněžního uspokojení. Jeho zvláštností je, že umožňuje dobře diferencované subjektivní hodnocení spokojenosti v penězích podle 4 parametrů: 1) posouzení finančního zajištění v minulosti; 2) posouzení současné finanční situace; 3) posouzení finanční situace v budoucnosti; 4) posouzení finanční situace ostatních.2. Metodologie „Hodnota a sémantické vztahy k penězům“ (Makhrina E.A., 2006) Metoda je zaměřena na studium emocionální složky vztahu k penězům. Subjekty si vybavovaly své zkušenosti, pocity a pocity ohledně peněz ve třech životních situacích (kdy je peněz málo, hodně peněz a dost peněz) a hodnotili frekvenci výskytu těchto emocí. Subjektům bylo nabídnuto 30 přídavných jmen charakterizujících emoce, která hodnotili na 10bodové škále: 1 označovala minimální frekvenci vyjadřování pocitu, 10 maximální. Každé z přídavných jmen bylo odrazem určité zásadní emoce (podle Izarda K. E., 1980): radost, překvapení, zájem, smutek, hněv, strach, stud, znechucení, opovržení a vina. V důsledku toho jsme obdrželi odhady pro 90 parametrů. Na základě dominance součtů bodových skóre byl učiněn závěr o tom, která ze základních emocí charakterizuje emocionální složku vztahu subjektů k penězům Ve studii jsme vytvořili obchodní herní situaci. Každá jednotlivá hra zahrnovala čtyři až pět lidí. Před zápasem hostitel mluvil o tom, kdo hru vytvořil, a povzbudil hráče, aby tento proces brali vážně. Pak moderátorkapodrobně vysvětlila pravidla hry a pomohla účastníkům vyplnit počáteční údaje ve finanční zprávě. Poté, co se ujistil, že všichni účastníci rozumí pravidlům a jsou připraveni se zúčastnit, zahájil hru. Obecně byla během hry volná, ale emocionálně vypjatá atmosféra. Na začátku hry byli účastníci v klidném stavu, pravidla hry a nadcházející akce vnímali jako něco vzdáleného a vůči nim neutrálního. Během hry začali všichni účastníci projevovat stále větší aktivitu, jasněji vyjadřovat své emoce, zmizela strnulost a rostla touha vyhrát a stát se nejúspěšnějšími. Situace vzniklé v obchodní hře byly vnímány téměř jako reálné, lze hovořit o silně vyjádřeném emočním zapojení účastníků do herního procesu. Účastníci křičeli, vstávali ze sedadel, rozčilovali se v případě neúspěchů, vyjadřovali svou nespokojenost se situací, ve které se ocitli, nebo se naopak radovali z úspěchu. V důsledku studie jsme u účastníků zaznamenali změny v hodnocení emocionálního postoje k penězům a také v hodnocení jejich finančního blahobytu. Rýže. 1. Průměrné hodnocení emočního pozadí pro různé situace a v různých fázích experimentu Z prezentovaných údajů je zřejmé, že samotný fakt účasti ve hře obecně zvyšoval emoční tón. Nejemotivnější byla situace, ve které bylo hodně peněz, a nejméně emocionální byla situace, kdy bylo peněz dost. Situace, kdy je hodně peněz, vyvolává emoce radosti, zájmu, překvapení, zatímco pocity smutku, znechucení a hněvu se projevují minimálně. Situaci dostatečného množství peněz charakterizuje prožitek radosti a zájmu a situaci malého množství peněz provází složitější, ambivalentní soubor prožitků: zájem, smutek, vina a strach. Je třeba poznamenat, že zájem provází všechny situace související s penězi, což ukazuje na důležitost tohoto tématu (viz tabulka 1). Podívejme se na nejvýraznější změny v hodnocení emočního postoje k penězům ve srovnání s první skupinou (studovanou výše). účast ve hře) s druhým (po hře). Pro srovnávací analýzu jsme použili pouze ty parametry pro hodnocení peněz, které vykazovaly statisticky významné rozdíly podle Studentova t-testu. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 2-4. Výrazné změny emočních postojů byly zaznamenány u 11 z 90 primárních parametrů (12 %). Maximální počet změn – na 5 z 30 (17 %) primárních škál – se projevil v hodnocení situace „Když je peněz dost“, minimum – na 2 z 30 (7 %) – v hodnocení jiných situací. Ekonomická hra následně ovlivňuje změny v emocionální složce postoje k penězům. Po hře dochází k nárůstu ukazatelů strachu a úzkosti v situaci velkého množství peněz. V důsledku toho má hra vliv na hodnocení situace, kdy je hodně peněz: zvyšuje se vnitřní napětí a klesá přezíravý postoj k této situaci. V situaci nedostatku peněz při hodnocení po hře došlo ke zvýšení ukazatele zájmu a úzkosti. Hra má následně vliv na hodnocení takové situace: zájem a úzkost se zvyšují, lze hovořit o pochopení velké důležitosti rozhodnutí v takové situaci V situaci dostatečného množství peněz došlo k poklesu v emocionální hodnocení peněz. Snížily se tyto ukazatele: překvapený, ohromen, ohromen na jedné straně a smutný, rozpačitý na straně druhé, což naznačuje přijetí takové situace jako normální, běžné. Následně hra ovlivňuje hodnocení situace dostatečného množství peněz ve směru oslabení emočních prožitků Ekonomická hra tedy ovlivňuje emoční postoj k penězům a tyto změny se v důsledku zobecňování vyskytují různě jednotlivých indikátorů emočního vztahu k penězům jsme získali výsledky uvedené v tabulce 5. Výsledkem zobecněné analýzy bylo zjištěno, ževe druhé skupině (po účasti ve hře) došlo ke statisticky významnému nárůstu pocitu viny oproti první skupině (před účastí ve hře) v situaci, kdy bylo hodně peněz a kdy bylo peněz málo. . Tyto údaje jsou v souladu s výsledky studií E.V. Golubeva (2010). Zvýšené pocity viny mohou být považovány za očekávání negativního hodnocení změny finanční situace jednotlivce ze strany ostatních a v důsledku toho - autoagrese a introjekce sociální inhibice. To znamená, že změna finanční situace směrem ke zlepšení nebo zhoršení finanční situace člověka zvyšuje míru neuroticismu, je osobou posuzována jako poškozování druhých nebo zahrnuje sociální sankce, pokud jde o situaci velkého množství peněz emocionálně doprovázeno zvýšeným pocitem viny, pak situace, kdy je peněz málo, vede opět také ke zvýšeným pocitům viny, ale i strachu a zájmu, tzn. vyvolává ambivalentní reakce: negativní zkušenosti viny a strachu a pozitivní zájem a zvědavost. V důsledku toho má hra rozporuplný účinek na emocionální hodnocení situace, kdy je málo peněz, a zesiluje negativní hodnocení situace velkého množství peněz v situaci dostatečného množství peněz pocity studu a překvapení u účastníků byly odhaleny po hře. Ekonomická hra tak pomáhá redukovat emoční prožitky v situaci dostatečného množství peněz a vytváří k nim klidnější postoj. Dynamika hodnocení vlastní finanční spokojenosti účastníků neodhalila žádné rozdíly. Při zjišťování finančního blahobytu druhé skupiny dochází k posunu k příznivějšímu hodnocení materiálního blahobytu ostatních se stabilním hodnocením jejich finanční situace. Následně hra ovlivňuje hodnocení finanční situace ostatních a přispívá k příznivějšímu hodnocení situace Pro zvýšení validity studie musíme zjistit, zda je u porovnávané experimentální skupiny rozdíl v přístupu k penězům do kontrolní skupiny. Dá se předpokládat, že účastníci hry, a byli to jen ti, kteří chtěli, se liší od typických zástupců běžné populace Testovat vliv faktu účasti ve hře, protože subjekty první skupiny již věděli o své účasti a připravovali se na hru, porovnávali jsme indikátory emocionálních postojů ke skupině peněz před účastí ve hře s kontrolní skupinou, která se hry neúčastnila. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 7. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny u 9 z 30 ukazatelů (10 %), většina z nich ve vztahu k situaci dostatku peněz. Obecně se kontrolní skupina vyznačovala méně výraznými emocionálními reakcemi na peníze. V první skupině je ve srovnání s kontrolní skupinou v situaci velkého množství peněz vyšší míra prožívání pocitů smutku a sklíčenosti ohledně peněz. peníze v situaci dostatečného množství peněz jsou větší závažnost pocitů trapnosti, viny, úžasu, sklíčenosti, zmatku, studu a úzkosti. Mezi kontrolní skupinou a první skupinou nebyly žádné rozdíly v emočních reakcích na peníze v situaci malého množství peněz. Porovnali jsme také zobecněné ukazatele emočního postoje skupiny k penězům před účastí ve hře a kontroly skupina. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 8. V situaci velkého množství peněz má první skupina vyšší míru prožívání emocí smutku ve srovnání s kontrolní skupinou. V situaci dostatečného množství peněz vykazuje první skupina vyšší míru prožívání emocí překvapení, studu a viny ve srovnání s kontrolní skupinou. V situaci malého množství peněz vykazovala první skupina vyšší míru prožívání znechucení ve srovnání s kontrolní skupinou. V důsledku toho mají účastníci hry vyšší míru úzkosti ve vztahu k situaci velkých a malých částek peněz než účastníci kontrolní skupiny.Účastníci hry měli známky negativního vztahu k penězům, projevovali frustraci a neurotismus ve vztahu k penězům. Rýže. 2. Rozdíly v emočním hodnocení peněz v různých situacích. Mezi první a kontrolní skupinou nedošlo k žádným změnám v hodnocení finančního blahobytu. Ekonomická hra „Cash Flow“ je navržena tak, aby stimulovala ekonomické investiční myšlení a naučila účastníky, jak spravovat své peníze. Změny myšlení, sociálních postojů a vzorců chování se projevují především ve změnách emocionální složky sociálních postojů k penězům a také ve finančním sebevědomí. Účelem experimentu bylo zjistit, jaké změny nastávají u účastníků hry ve vztahu k penězům Ti studenti, kteří se hry účastnili, měli vyšší míru úzkosti a neuroticismu ohledně peněz, alespoň před hrou. se studenty, kteří se hry nezúčastnili Zvýšení nebo snížení dostatečného, ​​obvyklého množství peněz je doprovázeno emocionálními reakcemi a situace malého množství peněz vyvolává silnější emoce než zvýšení k penězům za různé situace různými způsoby: v situaci velkého množství peněz se zvyšuje vnitřní napětí a snižuje se odmítavý postoj v situaci malého množství peněz se zvyšuje zájem a úzkost, můžeme hovořit o porozumění; velký význam rozhodnutí v takové situaci v situaci dostatečného množství peněz jsou emocionální prožitky oslabeny Pokud je situace velkého množství peněz emocionálně doprovázena nárůstem pocitů viny, pak situace, kdy existuje málo peněz , opět vede ke zvýšeným pocitům viny, ale i strachu a zájmu, tzn. vyvolává ambivalentní reakce: negativní prožitky viny a strachu a pozitivního zájmu, zvědavosti lze považovat za předpověď negativního hodnocení ze strany druhých o snížení nebo zvýšení množství peněz, které člověk má, a v důsledku toho. - autoagrese a introjektovaná sociální inhibice. To znamená, že změna finanční situace směrem ke zlepšení nebo zhoršení finanční situace člověka zvyšuje míru neuroticismu, je osobou hodnocena jako způsobující újmu druhým nebo zahrnuje sociální sankce. Hra má tedy vícesměrný dopad emocionální postoj k penězům v situaci, kdy je peněz málo, a posiluje negativní hodnocení situace velkého množství peněz. Po analýze výsledků studie můžeme potvrdit hypotézu o vlivu hry na změny emocionální složky postoje k penězům. Získaná data jsou v souladu se závěry získanými ve studiích O.S. Deineki (1999) a E. V. Golubeva (2010). Bibliografie Andreeva G.M., Bogomolova N.N., Petrovskaya L.A. Zahraniční sociální psychologie dvacátého století. Teoretické přístupy. M.: Kniha, 2000. - 174 s. Verbitsky A.A. Aktivní učení ve vysokoškolském vzdělávání: Kontextový přístup. – M.: Vyšší škola. 1991.- 207 s. Golubeva E.V. Faktory ekonomického chování v situacích psychologické hry // Profesní sebeuvědomění a ekonomické chování jedince: Sborník příspěvků z IV mezinárodní vědecké internetové konference, leden-březen 2011/rep. vyd. E.G.Efremov a M.Yu. Semenov. – Kyjev: nakladatelství „Prostobuk“, 2011. - S.60-70. Golubeva E. V. Postoj k penězům lidí s různou úrovní příjmu / E. V. Golubeva. - Omský vědecký bulletin. Seriál Společnost. Příběh. Modernita [Text]/ Státní technická univerzita v Omsku a další - 2010.- N 3 (88). - S.136-139. Přesvědčovací komunikace M.: Aspect Press, 1999. -172 s. Ekonomická psychologie. - Petrohrad: St. Petersburg State University, 1999. - 240 s. Zimbardo F., Leippe M. Sociální vliv - Petrohrad: Peter, 2001. - 448 s. Izard K.E. Lidské emoce: [Přel. z angličtiny] / Carroll E. Izard; upravil L. Ya Gozman, M. S. Egorova. - M.: Nakladatelství Moskevské státní univerzity, 1980. - 439 s. Makhrina E.A. Typy a charakteristiky hodnotově-sémantických vztahů k penězům u zástupců socionomických profesí: dis. ...bonbón. psychol.. 317-329.