Každý psycholog by měl mít svého psychiatra Takovým výstředním názvem vás chci upozornit na následující skutečnosti: Z 10 klientů psychologů má 5 (!) mentální. porucha (velká či vedlejší psychiatrie To naznačuje, že přibližně každý druhý člověk, který hledá radu u psychologa, má tu či onu poruchu Znamená to, že by měl psycholog odmítnout klienta řekněme s impulzivním přejídáním nebo nějakou fobií). klient se schizofrenií nebo reaktivní depresí Ne, to neznamená. Práce psychologa je v takových případech často nezbytná. Schizofrenik má totiž problémy i v rodině, v práci atp. - problémy, se kterými psychiatr nepracuje, ale jejichž řešení výrazně ovlivňuje dynamiku onemocnění OVŠEM: práce psychologa v takových situacích musí být určitě realizována ve spolupráci s psychiatrem - specialistou s vyšším zdravotnickým zařízením. vzdělání Každý praktikující psycholog (zejména v soukromé praxi) tedy musí mít uzavřenou dohodu o spolupráci s psychiatrem. Je to nutné nejen při zjištění duševní poruchy u klienta, ale i při jakémkoli podezření na její přítomnost DŮLEŽITÉ: je lepší, když má psycholog domluvu s psychiatrem, který rozumí a akceptuje praxi a konkrétního odborníka (není žádným tajemstvím, že poměrně velká část psychiatrů (lékařů) je k představitelům psychologické vědy velmi skeptická). V ideálním případě by měl existovat nějaký profesionální tandem psychologa a psychiatra, vzájemné porozumění, které zajistí bezpečnost všech účastníků procesu: klienta a specialistů. Dovolte mi, abych vás upozornil na jeden důležitý bod. Psycholog, který se z toho či onoho důvodu rozhodne poslat klienta k psychiatrovi, by si měl položit následující otázky: Proč se tak rozhoduji, na kom mi v tomto případě záleží: na klientovi nebo na mně? Očekávám od klienta návštěvu psychiatra a co pak s tímto výsledkem udělám Snažím se klienta tímto způsobem „předat“ a zbavit se odpovědnosti nebo 5. Snažím se sdílet zodpovědnost za klienta s druhým Zdá se, že taková reflexe při co nejupřímnějších odpovědích na tyto otázky výrazně posune psychologa v jeho profesní sebeuvědomění a stane se dalším prvkem při zajišťování bezpečí? psychoterapeutický vztah. Co myslíte, kolegové??