Od autora: Děti neonemocní kvůli slabé imunitě Když onemocní dítě, rodiče se téměř ve 100 % případů obracejí na lékaře. Uplyne týden, dva nebo měsíc a nemoc se vrátí. Lékaři a rodiče mluví o „často nemocných dětech“. Co když ale příčina nemoci nespočívá ve slabém imunitním systému Uvažujme o nemoci spíše na psychické, než fyzické úrovni? Nemoc u dítěte (a také u dospělého) je způsob, jak získat něco, co nelze získat bez nemoci. Řekněme, že dítě potřebuje pozornost svých rodičů a tato potřeba (dobře, velmi důležitá a nezbytná) není uspokojena. Dítě se nejprve snaží upoutat pozornost svým chováním (ve většině případů nesprávným) a někdy tato metoda pomůže. Na chvíli. Ale pak dítě onemocní... a matka opustí všechny své záležitosti, starosti, práci, vezme si nemocenskou, každou hodinu ho lžičkou krmí léky, má o něj starost, chodí do obchodu pro nejlepší ovoce a vaří to nejlepší vývar. A pak si sedne, aby si s ním hrála, čte mu knížku, zatímco on leží v posteli – tak bezmocný a nemocný. Dítě si tuto péči užívá i přes vysoké horečky, rýmu či závažnější onemocnění. Mimochodem o těch vážnějších. Čím silnější je nedostatek pozornosti dítěte, tím závažnější a dlouhodobější je jeho onemocnění. A díky tomu se mu dostává více pozornosti od významných lidí. Druhým důvodem, proč děti onemocní, je pevně vybudovaný systém postojů a názorů jejich rodičů. Určitě musíte chodit do školy, sportovat, chodit ke dvěma lektorům a navštěvovat tři kroužky a také pomáhat mamince v domácnosti a nosit tašky z obchodu (jinak jste „líná, nevděčná, závislá, neschopná, netalentovaná“). Rodiče se například domnívají, že důvod, proč nechodit do školy, může být jen jeden – nemoc. Ani nemoci se nepočítají. A pak dítě onemocní, aby získalo drahocenné právo na odpočinek. Nemoc nás zbavuje pocitu viny, protože v tomto případě si můžeme dopřát „zasloužený“ odpočinek. Absurdní, že? Stejný důvod platí také pro to, že dítě bylo v nějaké situaci příliš dlouho silné, příliš dlouho vydržované. Kvůli nemoci se cítíte slabý, jako dítě. Třetím důvodem, proč děti onemocní, je nepřijímání negativních emocí dítěte nebo vůbec jakýchkoli. Když rodina popírá jakékoli projevy dítěte. Nemůžeš být naštvaný, nadávat, podrážděný, být potěšen radostí nebo být uražen svými rodiči. Jedním slovem "nemůžete se vyjádřit, nemůžete být." Jakýkoli projev jakýchkoli emocí u dítěte přichází s pocitem viny, a protože je to destruktivní pocit a také není vyjádřen, směřuje k sobě samému. Jinými slovy, dítě se trestá nemocí za své „právo být“. Nebo máma jeho city popírá. Dítě říká, že se cítí špatně, a matka říká: "Proč se cítíš špatně, nevymýšlej si to." Čtvrtým důvodem je odmítnutí splnit nějaký rodičovský požadavek, který MUSÍ být splněn, ale kvůli věku a neschopnosti to dítě udělat nemůže. Stále musíte takříkajíc přerůst v žádost nebo poptávku. A ne vždy se chcete rychle zotavit, protože tento požadavek stále musí být splněn. A tady přichází odpor... v podobě nemoci Pátým důvodem je vyrovnání rodinného systému. Je známo, že děti jsou „stabilizátory“ rodinného systému, a pokud selže, berou na sebe veškerý oheň. Představte si situaci, kdy se maminka a tatínek chtějí rozvést. Žádné přemlouvání dítěte k tomu nepomůže. A pak onemocní. Vážně, na dlouho a pořádně. A pak bude muset být myšlenka na rozvod odložena. Alespoň na chvíli šestým důvodem jsou nevědomé postoje rodičů, které si dítě nese do života. Když uslyší: „Jsi tak slabý, nezdravý, často jsi nemocný, co s tebou máme takhle dělat?“, jsou mu přidělena tato slova, která jsou pevně zakořeněna v jeho vědomí a pokaždé způsobují nemoci důvod!