Jednou jsem masírovala 5měsíční miminko a maminku několikrát za sebou vyrušil telefonát, že ji bolí břicho; a chtěla si vzít prášek. Po odmítnutí zavolala znovu se stejnou žádostí a zeptala se, kde a jakou pilulku si má vzít. O několik minut později zavolala znovu a trvala na tom, že si chce vzít lék sama. Maminka už dcerku úzkostlivě přemlouvala, aby počkala, až přijde domů. Ukáže se, že taková situace nenastala poprvé. Jako gnom navštívil Konfetkin lidský svět. V jakémsi pro nás neviditelném světě žili lidé, rodina skřítků, kteří měli velmi zvídavého syna - skřítka Konfetkina! Miloval samozřejmě cukroví a jiné sladkosti a pak se mu jednoho dne stal zvláštní příběh... V zemi skřítků se staly nejrůznější příběhy, ale nic takového se ještě nestalo možnost projevit se v reálném světě lidí, kdy to chtěli, bylo nutné, když tam měli svůj vlastní byznys a vždy se objevili ve správný čas a na správném místě pomocí kouzelného zrcadla a pak jednoho dne náš trpaslík Konfetkin přistoupil k magickému zrcadlu a rozhodl se vyzkoušet, jak to funguje. Už slyšel a viděl, jak máma a táta šli do práce v reálném světě, mačkali nějaká tlačítka, říkali nějaká slova a... ejhle! Ocitl jsem se v lidském světě. Konečně je uviděl, tak velké a zvláštní, někam spěchali, dělali spoustu pohybů, pohybovali se v nějakých krabicích... To vše sledoval z okna. Konfetkin totiž z nějakého důvodu skončil v lékárně - buď stiskl špatné tlačítko, nebo řekl špatná slova, nebo pokazil něco jiného... - Ach, jaké bohatství!!! - vykřikl trpaslík, když uviděl celou hromadu tablet a sirupů. Gnóm samozřejmě usoudil, že jde o bonbóny všech barev: modré, bílé, růžové, žluté, červené, velké i malé, ve sklenicích a lesklých obalech. A kolik lahví sladké vody!!! A hlavně si ber, kolik chceš!!! Ty, které byly bez chuti a hořké, ho překvapily, ale pokračoval v hodování a jedl, dokud pilulky nezačaly zabírat. Nejprve trpaslíka bolel žaludek jako ještě nikdy v životě, pak mu začalo být velmi špatně a bolela ho hlava a pak prostě usnul. Nevěděl, jak dlouho spal, ale v neviditelném světě ho jeho matka, otec, bratři a sestry, dědové a babičky dlouho hledali. Jeden z nich uhodl, že půjde k kouzelnému zrcadlu, a pak se ukázalo, kde je Konfetkin. Když se v lékárně objevila rodina trpaslíků, Konfetkin už dlouho spal a svíral své bolavé bříško podařilo vrátit Konfetkina do jejich neviditelného světa, udělali mu výplach žaludku, 2 klystýry a dokonce i injekci! A když se Konfetkin probral, vysvětlili mu, že to vůbec nejsou bonbóny, ale léky: tablety, prášky a sirupy. Přestože vypadají velmi krásně, je nebezpečné je jíst, protože jsou to chemikálie a mohou způsobit těžkou otravu. Konfetkin měl tedy štěstí. Léky lze užívat, pokud je podávají rodiče. Ještě několik dní ležel Konfetkin v nemocnici pod dohledem neviditelných lékařů a ke své velké lítosti mu celou dobu nedávali sladkosti a jiné pochoutky, což malého trpaslíka velmi rozrušilo, ale Konfetkin si uvědomil, že je to něco barevného krásný vzhled se mohl ukázat jako nepoživatelný a táta a máma vyprávěli Konfetkinovi o kouzelném zrcadle, jak ho ovládat, proč přicházejí do světa lidí a proč lidé onemocní. Vyprávěli malému skřítkovi, jak oni, neviditelní, přicházejí se svými malými zrcátky k člověku, aby v nich viděl odraz neviditelného Já, toho, kterého nezná. Pokud jste například uražení, naštvaní, lakomí, pak v životě potkáte pachatele a lakomce, a pokud se naopak umíte radovat a být překvapeni, pak vás svět bude nekonečně těšit a překvapovat!! ! Ale my, lidé, si v tom shonu nevšímáme ani gnómů, ani jejich zrcadel a někdy se dál zlobíme!