Čas od času se setkávám se sdělením, že vina je zcela negativní jev, něco, co je třeba za každou cenu opustit, co narušuje vývoj a plnohodnotnou zdravou existenci. Psychologové na svých stránkách na sociálních sítích vyzývají lidi, aby se zbavili viny. Dovolím si tento přístup odlišovat. Jednak vše, co vzniká v naší psychice, má právo na existenci a neobjevuje se tam náhodou. Jakýkoli pocit, jakákoli emoce má svou funkci, svou roli. Pro něco se objeví, o něčem signalizuje. Abychom si něco uvědomili, pochopili, udělali. Emoce nám pomáhají orientovat se ve světě kolem nás a slouží jako indikátor dobrého nebo špatného zdraví. A víno není výjimkou. Víno jako průvodce nebo most k vlastním hodnotám Proč potřebujeme víno? Zdálo by se, co je na tom dobré a co je na tom ještě užitečnější? Těžký nepříjemný pocit. Ale díky němu si můžeme uvědomit, že jsme něco udělali špatně, špatně... Porušili jsme některá svá pravidla, překročili některé své hodnoty. Vina nám umožňuje následovat své přesvědčení, jeho vzhled signalizuje, že jsme někde špatně odbočili, odchýlili se od nich. To znamená, že slouží jako jakési vodítko. Ale nejdůležitějším úkolem viny je dát nám MOŽNOST NAPRAVIT svou chybu, vrátit se a jít správným směrem, omluvit se, způsobenou škodu nějak nahradit. Jakmile nějak napravíme, co jsme udělali, vina zmizí. Odpracovala, splnila svou roli a odchází. Kritériem toho, jak adekvátní jsou naše nápravná opatření dané situaci, je vymizení pocitu viny v důsledku toho. Navíc vina v tomto případě působí jako něco, co udržuje kontakt s tím naším vnitřním „já“, které ví, jak se v dané situaci správně chovat. Slouží jako jakýsi most k našim skutečným hodnotám a přesvědčením. Neurotická vina Zde je třeba učinit výhradu, že toto vše se týká především skutečné nebo skutečné viny, když jsme SKUTEČNĚ porušili některé z našich norem. Existuje také neurotická vina. Vzniká ze strachu z nesplnění očekávání, neplnění povinností (k rodičům, dětem, kolegům). Například když se cítíme provinile v situaci, která na nás vůbec nezávisí. Obviňujeme se například ze smrti milovaného člověka, který zemřel na rakovinu. Vyčítáme, že jsme netrvali na včasné návštěvě lékaře, nenašli správného lékaře atp. Toto je jasný příklad neurotické viny V životě jsou mnohem méně zřejmé příklady, kdy může neurotická vina vzniknout. Matka si například může vyčítat, že odstavila příliš brzy, protože nutně potřebovala operaci, a pak vidí, jak si dítě cucá prsty. A ona věří, že je to její chyba, ale když se nad tím zamyslíte, je zřejmé, že na ní v té situaci jen málo záleželo, nemohla situaci změnit, takže s největší pravděpodobností zde mluvíme o neurotické vině o tom, jak můžete pomozte si v případě neurotické viny vám řeknu, proč můžete a měli žádat o odpuštění od dětí v příštím článku Cítíte se často provinile??