Psycholog a psychoterapeut (psycholog vyškolený v dlouhodobé práci s hlubokými potřebami klienta, nezaměňovat s lékařským psychoterapeutem, který předepisuje léky) je velmi osobní povolání. Často se říká, že psycholog pracuje sám se sebou. Co to znamená a jak to ovlivní ty požadavky, které se klient rozhodne v terapii vyřídit, a ty, které nejsou vyřešeny? A ovlivňuje to názory na odpovědi na tyto otázky. V tomto článku nastíním svou čistě subjektivní, spíše klientskou, vizi práce s terapeutem, avšak prošlou mými profesními zkušenostmi a orámovanou odbornými znalostmi již ve fázi výběru terapeuta, pokud to klient dělá vědomě a využívá svého práva volby a nechodí do Klient si vybírá prvního psychologa, na kterého narazí, na základě svých preferencí a spíše fantazií o tom, jaký bude výsledek terapie. Zde můžete zvážit skrytou (nebo explicitní, pokud to klient vysloví) žádost o terapii: „Chci být jako ty, chci se od tebe učit!“ přicházejí k vdané psychologičky vdané, někdy aniž by si to uvědomovaly. Nebo ženy, které nemají s manželem dobrý vztah, mohou za takovým psychologem přijít s fantazií, že „psycholožka má určitě ideální vztah s manželem, ví, jak na to a naučí mě to“. Nebo lidé procházející rozvodem, jedním z požadavků na psychologa je zkušenost s rozvodem, a to úspěšným. Sami klienti sní o úspěchu v mnoha ohledech. Ti, kteří chtějí být úspěšní a slavní, volí podle svého názoru úspěšného a slavného psychologa a podobně Nyní si představte situaci, kdy na terapii přijde žena, která nechce mít děti, ale ještě si to neuvědomuje s psychologem, který také nemá děti, ale moc by chtěl. Klientka si fantazíruje, že psycholog má stejné postavení jako ona, a proto k ní chodí pro podporu a přijetí jejího postavení. A pokud si klientka sama svou „bezdětnou“ pozici příliš neuvědomuje, ale svou zdráhavost vysvětluje „teď na to není čas“, „potřebuje zlepšit své zdraví“ a podobně, pak terapeutická práce proběhne a bude být dokonce do určité míry efektivní. Mohou pracovat na „zdraví“ a výběru nejlepšího času, což je také dobře. K pravé podstatě, příčině, žádosti o terapii se ale nedostanou. Právě s tímto terapeutem, tady a teď, proto věřím, že výběr terapeuta je důležitý. Během prvního cyklu terapie je to méně důležité než během následujících kurzů. A ano, můžete změnit terapeuta. Podle mě je to dokonce potřeba změnit! V určitých případech je to prostě nutné, každý nám dává něco svého, co má. Bereme to, dáváme něco na oplátku, vyměňujeme to. Někdy je tato výměna vyčerpána a je důležité to pochopit a uznat. Někdy se ukáže zásadní rozdíl v pohledu na svět a v osobních hodnotách. Pokud tento rozdíl ignorujete, rozvine se v napětí a odmítnutí. Je důležité si objevený rozdíl vyjasnit s terapeutem, uvědomit si, v jazyce gestaltu se tomu říká „dosažení hranice kontaktu“. Psychologové by v tom teoreticky měli být vyškoleni a připraveni odhalit a přijmout jiný úhel pohledu. Ale ve skutečnosti to ne vždy vyjde. Je možné a důležité o odlišnosti mluvit, diskutovat, ptát se, ale není možné donutit ji opustit a předělat se. To už je násilí. Násilí v jakémkoli vztahu je nepřijatelné. Vztah s psychologem je také vztah a někdy velmi významný PS Příběh klienta popsaný v článku je fiktivní. Všechny zápasy jsou náhodné.