Od autora: 2012, publikace a projev na International Dashkov Readings, Moskva Světlana Shishkova, Ph.D. V současné fázi společenského vývoje se vzdělávání mění v jedno z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších oblastí lidské činnosti, která se úzce prolíná se všemi ostatními oblastmi společenského života. Schopnost vzdělávacího systému uspokojovat potřeby jednotlivce i společnosti na kvalitní vzdělávací služby určuje perspektivu ekonomického a duchovního rozvoje země. Vědecký výzkum prováděný ve školství má přitom velký význam při přípravě odborníků, vědeckých a vědecko-pedagogických pracovníků. V souvislosti s potřebou země přejít na inovativní cestu rozvoje a využívat vědecké úspěchy v reálném sektoru ekonomiky a za účelem zintenzivnění vědeckých, vědeckých, technických a inovačních aktivit na univerzitách a vědeckých organizacích vzdělávací systém Ruské federace, je nutné vypracovat státní politiku rozvoje vědy a mechanismy její realizace. Důležitou složkou tohoto problému zůstává úroveň budoucího vysokoškoláka. Tedy od listopadu 2011. do března 2012 specialisté Psychologického centra „DOM“, pod vedením Ph.D. Shishkova S.Yu. byla provedena mikrostudie na téma „Portrét budoucího vysokoškoláka na příkladu absolventů Vysoké školy automobilové dopravy v Moskvě.“ Studie využívala softwarový balík „Crystal“ (RF patent č. 2246253 z 20.2.2005). , RF patent č. 2297178 ze dne 20.4.2007) Reg. Certifikát č. 2003612586 Reg. Certifikát č. 2007612668 Reg. Certifikát č. 2009612346 ze dne 27. listopadu 2003 ze dne 21. června 2007 ze dne 8. května 2009. Programu se zúčastnilo 182 absolventů. Cíl studia: Identifikace silných a slabých stránek osobnosti budoucích vysokoškoláků, s cílem budování efektivních psychologických a pedagogických technik ve výuce studentů. Vyšetření bylo provedeno se souhlasem rodičů a opatrovníků. Každý student dostal na základě diagnostických výsledků individuální závěry. Diagnostické výsledky s doporučeními byly poskytnuty rodičům i samotným žákům ústně i písemně. Děti dostaly podrobné a specifické techniky zaměřené na rozvoj vzdělávací motivace, rozvoj odolnosti vůči stresu, odhalovacích schopností a posílení volních vlastností. Pro všechny zainteresované rodiče proběhly také individuální konzultace k otázkám vývoje dítěte Na základě výsledků psychofyziologické diagnostiky provedené při promoci vysoké školy jsme zvažovali tři kategorie: 1. myšlení, inteligence (M)2. emoce, pocity (E)3. vůle, motivace (Q) Co rozumíme pod pojmem motivace? Zde by bylo docela vhodné nejprve prozkoumat pojem „potřeba“. Ostatně Marcus Aurelius řekl, že lidská osobnost je určena jejími potřebami. Málokdy si ale člověk uvědomí své původní potřeby. Má tendenci chápat pouze cíle a činy, ve které se tyto hluboce zakořeněné potřeby proměňují. Jakákoli akce, včetně návštěvy vysokoškolských kurzů, není diktována informacemi, které má subjekt k dispozici, nikoli jeho emocemi, ale právě jeho potřebami. Podívejme se na závislost emocí na našich potřebách a nově přijatých informacích, které pomáhají lépe porozumět vlastním i cizím pocitům, vnitřnímu světu člověka. "Poznej sám sebe a poznáš svět," řekl Sokrates. Ano, poznáním sebe sama se můžete pokusit porozumět druhým. Ještě jednou bych chtěl připomenout, že potřeby jsou spojeny s emocemi. Ale právě utváření emocí člověka je nejdůležitější podmínkou jeho rozvoje jako člověka. Teprve tím, že se stanou předmětem stabilních citových vztahů, se ideály (které jsou ve studii také chápány), odpovědnosti a normy chování promění ve skutečné motivy činnosti. Jaké jsou potřeby budoucího studenta? 1. Potřeba žít a být v životě v bezpečí. Tato skupina potřeb se nazývá životní potřeby.Projevují se ve dvou podobách – pro sebe (osobně) a pro své blízké.2. Potřeba zaujmout určité místo ve společnosti nebo v myslích lidí. Tato potřeba se nazývá sociální potřeby. Jsou založeny na spravedlnosti (práva a povinnosti) a také se objevují ve dvou podobách: pro ně samotné (moje práva) a pro druhé (moje povinnosti).3. Potřeba rozumět světu (vnějšímu i vnitřnímu). Tato skupina potřeb se nazývá ideální nebo kognitivní potřeby. Úplně první jsou životní potřeby, pak sociální potřeby a vrchol - ideální potřeby. Podle toho vnitřní hierarchie potřeb konkrétního člověka určuje jeho osobnost. Pamatujte, že existovala taková hračka - kaleidoskop. Tuba, ve které z několika různobarevných kousků skla můžete vidět nekonečnou paletu kreseb nebo jen ze 7 tónů slyšíme celou škálu hudby. Tedy i zde – existuje jen několik skupin potřeb a nesčetná rozmanitost charakterů, temperamentů, osobností a duší. Uspokojit každou potřebu vyžaduje překonávání překážek. Specifickou potřebu překonávání překážek objevil akademik P.V. Simonov a pojmenoval - vůle. Zajímavý fakt, I.P Pavlov poznamenal, že v některých oblastech činnosti, jmenovitě sportu, umění, studia, má vůle prvořadý význam. V psychologii je pojem vůle považován za schopnost člověka jednat ve směru vědomě stanoveného cíle a přitom překonávat vnitřní překážky. Je to totiž vůle, která vždy jedná společně s jakoukoliv potřebou, posiluje ji, dává jí stabilitu. S širokou škálou přístupů ke studiu motivační sféry obecně je zajímavý směr A.N Leonjeva, ve kterém poznamenává: „Jediným stimulátorem řízené činnosti není samotná potřeba, ale předmět, který tomu odpovídá. potřeba. Předmět potřeby – hmotný či ideální, smyslově vnímaný či daný pouze v představě, v mentální rovině nazýváme motivem činnosti. Právě tento přístup nám podle našeho názoru umožňuje určit charakteristiky vzdělávací motivace u budoucích studentů. Na základě výsledků studie můžeme říci následující:• Pedagogický přístup k různým kategoriím žáků vyžaduje různé vlivy;• Je nutné brát v úvahu psychotyp učitele, jeho silné a slabé stránky ve vzdělávacím procesu; • Budoucí studenti byli rozděleni do tří skupin podle svých psychotypů: První skupina 53 % budoucích studentů – mají slabé myšlenkové a volní procesy, ale zároveň jsou velmi citliví, emocionální Indikátory ze 100 % se aktivně účastní M - 17 % E - 68% B - 15% Portrét takového studenta je následující: nevyrovnaný, ustaraný, emočně zranitelný, slabá seberegulace, žije jen s tím, co je pro něj zajímavé, je těžké dlouho sedět, nemůže se vždy dlouhodobě věnovat duševní práci Druhá skupina 40 % budoucích studentů je uzavřená ve všech oblastech: zájem, vůle, myšlení. Jedná se o jednu z nejtěžších kategorií dorostenců. Ukazatele 100 % aktivní účast M – 32 % E – 34 % B – 34 % Portrét takového studenta: lhostejnost, necitlivost, nezodpovědnost, slabé mravní vlastnosti, konzumní vztah ke společnosti. Třetí skupina, 7 % budoucích studentů, má dobré volní vlastnosti, ale jejich mentální sféra není formována. Ukazatele 100 % aktivní účast M - 21 % E - 38 % B - 41 % Portrét takového studenta: umí si stanovit cíl, má zájmy, plánuje do budoucna, učíme, ale pouze svým tempem, s hodně opakování, dobře absorbuje látku. Pedagogičtí pracovníci vysoké školy projevili velký zájem o poskytnutý materiál, který jim pomůže nahlédnout jinak na dnešní mládež, na absolventy a najít nové způsoby interakce K řešení zjištěných problémů lze doporučit následující aktivity: 1 . V akademickém roce 2011–2012 provést další výzkum zaměřený na.