Každý dospělý, tak či onak, na tohoto čaroděje v určité fázi svého života čekal. No, nebo alespoň nějaké to kouzelné tlačítko, které toho v jeden okamžik vyřeší hodně. Poprvé jsem šel k psychologovi se slovy: "Mám potíže, co mám dělat?" I o něco později, když jsem šel studovat psychologa, jsem pořád čekal, až mě naučí něco kouzelného, ​​abych mohl pomáhat lidem. A v tu chvíli, kdy člověk čeká a doufá, že existuje čaroděj, ukazuje své dětinské primitivní mentální konstrukty. Protože věřit v tohle je docela infantilní. Co je infantilismus To jsou místa v našem myšlení, ve kterých jsme zůstali v dětství. Například dítě věří na Ježíška. Věří a ví, že existuje. A to se přenáší i do dospělosti. A tady, kde myslíme jako děti, myslíme velmi primitivně a nechci vám brát tuto víru v zázrak, v něco kouzelného a krásného. Dospělý by měl stále věřit na zázraky. Věřit je naší svatou povinností. Jinak to tady nepřežijeme🙈Ale i dospělý ví a je o tom přesvědčený, že tyhle zázraky umí sám a není pochyb o tom, že dobrý život si umí dát každý dospělý dítě nejen věří, ale také se velmi rozčiluje, pokud se to nesplní. Pokud vám Santa Claus přinese něco špatného nebo přijde v nesprávnou dobu. Upadá do zoufalství a myslí si, že s tímto světem nebo s ním samotným není něco v pořádku. Zní vám to povědomě? Nejsem ničeho schopná! On mě nemiluje! On mě nepodporuje! Půjdu do jeskyně! Už nebudu nic dělat! To se mi nepodaří!" To je také dětinské myšlení. V tu chvíli, kdy jste si uvědomili, že čaroděj nedorazí, jste téměř dosáhli bodu, kdy se dějí zázraky. Koneckonců, čaroděj dorazil už dávno. Jdi k zrcadlu a podívej se. Tady je Dospělý na tomto místě myslí jinak a vyvozuje jiné závěry. Osobně jsem naprosto přesvědčen, že existuje zázrak. Že kouzelníci existují a to je každý z nás Ty hloupě to vezmeš a uděláš to! Jak? Co? Proč? Jakými mechanismy to prochází? Jak myslet jinak? To jsem já, psycholožka, Gestalt terapeutka Naděžda Morozová. Můj telegramový kanál Psychologie✨