Jak komunikovat s úzkostným dítětem Problém úzkosti u malých dětí je velmi častým jevem. Rodiče se začínají bát, že se jejich dítě bojí tmy, psů nebo dokonce vrstevníků. To vše způsobuje velké problémy, dítě se často trápí, špatně spí, začíná být nemocné. Takové věci mohou vést k negativním důsledkům, takže je velmi důležité nenechat věcem volný průběh. Dále budeme hovořit o tom, jak pomoci dítěti vyrovnat se s úzkostí a vyrůst odvážně bez nízkého sebevědomí Dětská úzkost do značné míry závisí na míře úzkosti dospělých kolem něj. Vysoká úzkost z učitele nebo rodiče se přenáší na dítě. V rodinách s přátelskými vztahy jsou děti méně úzkostné než v rodinách, kde často dochází ke konfliktům. Autoritářský styl rodičovství také nepřispívá k vnitřnímu klidu dítěte. Chlapci i dívky mohou být náchylní k úzkosti, ale odborníci se domnívají, že v předškolním věku jsou chlapci úzkostnější ve věku 9-11 let, po 12 letech dochází k prudkému nárůstu úrovně úzkosti u dívek. Jak ukazuje praxe, vznik dětské úzkosti je důsledkem nesprávné výchovy dítěte. Například rodiče úzkostných dětí na ně často kladou přehnané požadavky, které jsou pro dítě zcela nemožné splnit. Někdy je to kvůli nespokojenosti s vlastní situací, s touhou realizovat své vlastní nerealizované sny ve svém dítěti. Přílišné požadavky rodičů mohou být způsobeny i jinými důvody. Po dosažení vysokého postavení ve společnosti nebo materiálního blahobytu ho rodiče, kteří nechtějí vidět své dítě jako „ztroskotance“, nutí ho studovat a vykonávat různé úkoly nad míru. Časté jsou i případy, kdy jsou sami rodiče vysoce úzkostliví, v důsledku čehož mu nedovolí udělat sebemenší chybu. Někteří rodiče, snažící se uchránit své dítě před jakýmkoli skutečným i smyšleným ohrožením jeho života a bezpečí, v něm tak vytvářejí pocit vlastní bezbrannosti vůči nebezpečím světa. To vše vůbec nepřispívá k normálnímu vývoji dítěte, realizaci jeho tvůrčích schopností a narušuje jeho komunikaci s dospělými a vrstevníky. Většina rodičů úzkostných dětí si neuvědomuje, jak jejich vlastní chování ovlivňuje charakter jejich dítěte. Někdy „nepřipravení“ rodiče, když se dozvědí, že jejich dítě má nějaké obavy, zaujmou špatnou pozici. Začnou dítě buď přesvědčovat, aby se nebálo, nebo se mu vysmívat. Obojí může jen přispět ke zvýšení strachu. Velké množství poznámek, výkřiků a trhnutí může u dítěte vyvolat nejen agresi, ale i úzkost a někdy obojí. Takovým rodičům lze doporučit, aby si alespoň během dne zapisovali všechny připomínky, které dítěti vznesli nebo by chtěli vznést. Na konci dne můžete zaznamenat ty, které přispěly nikoli ke zlepšení, ale dokonce ke zhoršení vztahu s vaším synem nebo dcerou. Pokud tyto komentáře zahrnovaly výhružky nemožnými tresty, pak se takoví rodiče musí naučit zdrženlivosti a přemýšlet o tom, co dítěti říkají. Příznivé psychické klima výrazně přispívá k harmonickému rozvoji osobnosti dítěte a snižuje míru úzkosti. Rodiče by měli s dětmi co nejvíce komunikovat, organizovat společné výlety do zoo, do divadla, na výstavy, do přírody. Vzhledem k tomu, že úzkostné děti mají často potřebu někoho milovat a mazlit se s ním, bylo by fajn mít doma vlastní zvířata: kočku, psa, křečka nebo papouška. Společná péče o vašeho milovaného mazlíčka pomůže vybudovat partnerství v podobě spolupráce mezi rodiči a dítětem. Rodičům úzkostných dětí přijdou vhod relaxační cvičení, která při společném provádění s dětmi podporují nejen fyzickou relaxaci.