Žili jednou manžel a manželka. Měli také syny, stali se dospělými a jednoho dne si šli zlepšit život, pak žena upadla do deprese. Když byl všude kolem život, neměla čas přemýšlet a truchlit. A co teď... Svého manžela přestala milovat už dávno, ale nějak se jí nechtělo odejít. A já jsem si na to zvykla a nechtěla jsem ztratit to dobré a můj manžel je také čím dál zasmušilejší. Každým dnem nadává a je na ni podrážděnější... A té ženě bylo nějak špatně, že zůstala doma. Šla se projít po své vesnici. Vidí ženy, jak sedí na troskách a cvrlikají. Na jiném místě sedí další dívky a ženy a pletou věnce. V jiném diskutují o knihách a pak se žena změnila a byla veselejší. A řekla si, že už nepotřebuje manžela, bude mít souseda. Dovolila si žít zajímavý život. Dnes se učí písničky, zítra je ovládá. A když se unaví, jde za jinými ženami, přestal jsem věnovat pozornost manželovu žvatlání. A měla dobrou náladu, připravila boršč a upekla kulebyak. Umyje se. Prach bude setřen. Odpoví manžel zdvořile, ale rozhodně. Budu chtít uklízet, ale když ne, nebudu a teď je čas na trhu. Žena šla na trh a viděla, jak se prodávají krásné hadrové hračky. Pečlivě jsem je prozkoumal. A chtěla ušít samé elegantní... Nakoupila vše potřebné a začala se o šití zajímat. Šila jsem dlouho, až příští rok... Je čas na další trh. Žena tam přinesla své panenky a panenky se ukázaly jako krásné a teplé. Takže za půl dne jsem vše prodal. Čistá a veselá se vrátila domů s jiskrou a na oslavu prostírala slavnostní stůl, celá zářila a dokonce vypadala mladší Její manžel se na ni podíval, ať si myslí, že udělám totéž, co? Vytáhl šanon a desky a začal si vzpomínat na své mladické dovednosti. Začali tedy bok po boku podnikat, nejprve v tichosti, pak začali vtipkovat a smát se. Zahřívali se navzájem. Všechno se pro ně začalo zlepšovat. Když jsou oba pracovně vytížení, zdá se, že není čas se navzájem obtěžovat a ona na své přátele nezapomněla, navštívila je a oni navštívili ji.