Steve měl smůlu. Jeho otec zemřel, když bylo Stevovi 13 let, a jeho matka se s výchovou syna nedokázala vyrovnat. Steve se začal chovat vyzývavě, porušovat veřejný pořádek, krást, rvát se a byl umístěn do léčebného nápravného zařízení. Akce se odehrává v Kanadě, kde jsou i takové instituce jako v Rusku. Ale po 3 letech ho odtud vyhodili, nezvládli to, nevyléčili ho, nenapravili. Když Steve zapálil kavárnu a zranil ostatní děti, byla zavolána jeho matka a její 16leté dítě jí bylo vráceno. Maminka za svým vyzývavým vzhledem a způsoby skrývá vnitřní prázdnotu. Na svých 46 let je krásná a mladá. Je ale vnitřně osamělá, nemá vzdělání ani vnitřní podporu. Spoléhá na vnější podporu v podobě alkoholu a cigaret. Na chvíli zmírňují bolest a stres, ale neumožňují vybudovat skutečnou intimitu s druhými lidmi, zažít skutečnou radost z překonávání obtíží, ze skutečných úspěchů. Máma investuje do svého vzhledu, je pro ni důležité přijímat komplimenty. Může mít narcistickou poruchu osobnosti. Mamce je to moc líto. Neměla dostatek rodičovských prostředků, aby se s nemocí svého syna vyrovnala. Není snadné vyrovnat se s dítětem o samotě. Zvlášť s puberťákem. Zejména s přestupky. Ve filmu je uvedena diagnóza „ADHD“. Pokud by byl Stephen starší, jeho chování by bylo v souladu s „antisociální poruchou osobnosti“ („psychopatie“ v ruské terminologii). Tato diagnóza je dána pouze dospělým, stejně jako jiné „poruchy osobnosti“ (narcistické a hraniční). Mezitím je diagnostikován s ADHD Steve má touhu po svobodě, ale chybí povědomí o hranicích nebo pochopení bezpečí. Neuvědomuje si důsledky svých činů. Možná má jeho porucha organické důvody, ale určitě i psychické, nedostatky ve výchově Steveova matka nezvládá a posílá ho do psychiatrické léčebny. To vede k tragédii. Steve je obětí slabých žen (ve filmu se objeví i sousedka-učitelka), které ho využívají k řešení svých psychických problémů. Je mi líto mámy i Steva. Chyběla mu mužská výchova a pozitivní mužský vliv. Ale chybělo jí spojení s realitou a podpora, ale „Good Will Hunting“ měl větší štěstí. Ačkoli jeho příběh není o nic méně dramatický, je obecně sirotek. Ale na své cestě potkal talentovaného a milého psychologa... Sledoval jsem tyto 2 filmy jeden po druhém. "Dobrý Will Hunting" dává naději. A film "Maminka" zanechá ránu na srdci v podobě otázky - jak žít a nechat ostatní žít, navzdory psychologickým a sociálním omezením.