Sebeovládání je schopnost ovládat sebe, své pocity a činy a převzít za ně odpovědnost. Jedná se o velmi cenný osobnostní rys, který však není tak snadné rozvíjet ani pro dospělého. A pokud ho od dětství nenaučí ovládat se, v dospělosti to bude mnohem obtížnější. Protože teprve v dětství je dětská psychika super pružná a vnímavá k jakýmkoli informacím, rychle vstřebává vědomosti, rozvíjí dovednosti a schopnosti a adaptuje se na vnější prostředí První poznatky o světě a o sobě dítě dostává od svého blízkého kruhu – rodičů a příbuzní. Jsou neustále s dítětem. Svým příkladem ukazují, jak se chovat. Reakce dospělých na podněty, chování v konfliktech, intonace hlasu, gesta, rychlost řeči, často opakované fráze - to vše se ukládá v mysli dítěte a používá to v životě. Chápe, když ho chválí, když mu nadávají, když se ho snaží zastavit, pokud je před ním nebezpečí. Slyší hodnocení lidí o sobě samém, a tak se utváří jeho obraz. To vše jsou důležité fáze vzdělávání. A právě přes ně jsou položeny základy osobnosti Je třeba začít vychovávat dítě od narození. Učitelem může být kdokoli. Pokud rodiče nejsou, udělá to jeden z příbuzných. Být učitelem a vychovatelem je velmi zodpovědná a velmi obtížná role. Vzhledem k tomu, že pro dítě je zdrojem poznání blízký dospělý, tento zdroj mu předá stejné dovednosti a povahové rysy, jaké má ono samo. Pokud je dospělý člověk úzkostný, emočně nestabilní, pak jeho stav může rychle ovlivnit dítě. Strach dospělého se přenese i na miminko. Pokud například matka neustále zvyšuje hlas, nadává, hází předměty a pláče, pak to pro dítě bude bolestivá zkouška, která ovlivní jeho vývoj a zůstane po dlouhou dobu v bezvědomí. Může dokonce onemocnět a stát se náladovým nebo letargickým. Podívá se na svět a uvidí v něm utrpení a agresi. V budoucnu budou děti své chování opakovat, když budou pozorovat impulzivitu a nedostatek zdrženlivosti svých rodičů. Pokud rodiče dítě neustále děsí, může zůstat bojácné po celý život. Pokud jsou rodiče klidní, chápaví a milující lidé, pak od nich dítě tyto vlastnosti přijme a pomohou mu být úspěšným a úspěšným. harmonický člověk Proto výchova dítěte k sebeovládání začíná osobností dospělých lidí, kteří jsou nablízku, ať jsou to rodiče nebo lidé, kteří je nahrazují. To znamená, že rodiče by sami měli být vzorem pro své dítě.1. Mluvte klidně, laskavě, bez výčitek, výhrůžek a obviňování. Vyjadřujte své myšlenky jasně a přístupně. Jedině tak může dítě slyšet a rozumět dospělému.2. Vždy dodržujte sliby, buďte zodpovědní za slova, činy a dohlédněte věci do konce. Aby se dítě učilo zodpovědnosti, poctivosti a rozvíjelo svou vůli.3. Vysvětlete mu důvody vzniku určitých situací, důvody trestů, hněv rodičů a mnoho dalších událostí. Aby dítě pochopilo, co přesně udělalo špatně.4. Udržovat jednotnou vzdělávací politiku. To znamená, že by mezi příbuznými v rodině neměly vznikat alespoň viditelné rozpory a konflikty. Pokud se rodiče mezi sebou dohadují o přístupech ke výchově, pak je lepší to udělat bez dítěte. Protože pokud matka nadává a otec dítě před matkou chrání, pak se stane nepřítelem, ztratí v očích dítěte svou autoritu a respekt a ono ji přestane poslouchat.5. Vždy dejte svému dítěti právo volby. Řekněte například: „Teď si můžeš udělat domácí úkol a pak si běž hrát ven a už nemyslet na úkoly, nebo můžeš jít hned, ale až se vrátíš domů, budeš sedět u úkolu až do noci, půjdeš pozdě spát, nevyspíš se a do školy půjdeš unavený." I když si dítě vybere to druhé, bude se mu zítra opravdu těžko vstávat a ve škole odkývne. Pochopí, že jeho rodiče měli pravdu. Příště jim bude naslouchat pozorněji adůvěřuj jim.6. Zacházejte se svým dítětem jako s dospělým. Požádejte ho o radu, vyhledejte pomoc, zapojte ho do společných aktivit, sdílejte tajemství. Každé dítě by mělo mít své povinnosti: učit se ve škole, pomáhat mamince s úklidem každou neděli, setkávat se s babičkou na zastávce atd.7. Rodina by měla mít svá pravidla a tradice, denní režim a disciplínu. Aby dítě vědělo, jak dodržovat určitá pravidla a zacházelo se svým domovem opatrně. Například v domě není obvyklé zvyšovat hlas nebo používat agresivní, urážlivá slova. Nebo se každou sobotu sejdou všichni příbuzní u stolu a přítomny by měly být i děti, i když se jim to nechce a jsou vrtošivé Není třeba spěchat s učením sebeovládání a vyžadovat od dítěte okamžité výsledky . Přeci jen prochází svými vývojovými fázemi a u prvních párů pro něj může být fyzicky náročné zvládat nároky okolí. A samozřejmě se tím může trápit i samotné dítě a zažívat velký stres. Láska a porozumění rodičů mu proto pomůže překonat obtíže při zvládání sebe sama a učiní tento proces pohodlným a efektivním V předškolním období je pro dítě obtížné zvládat pocity a touhy, protože mozkové hemisféry se teprve vyvíjejí, a špatně ovládají podkorové zóny, které podněcují dítě chovat se nespoutaně, impulzivně a umožňují mu okamžitě reagovat na vnější podněty bez analýzy situace. Jak vyroste, bude si více a více uvědomovat a chápat, co se děje. To znamená, že dítě už nebude jen reflexivně reagovat např. na nějaký světlý předmět, ale už pochopí, co to je a proč to potřebuje V předškolním období je vůdčí činností dítěte hra doma, na hřišti , na zahradě školky. Je to ona, kdo aktivně rozvíjí mysl, pocity a svévoli jednání. Čím více dětí je do hry zapojeno, tím častěji musí poslouchat a přizpůsobovat se obecnému hernímu scénáři. A dítě už nejedná pod vlivem prchavých tužeb, ale řídí se pravidly hry Kromě hry může předškolák pod vedením rodičů a vychovatelů plnit jednoduché úkoly. Obohatí si tak své životní zkušenosti, naučí se jednat společně, respektovat zájmy týmu, rozvíjet schopnosti rozhodnosti, vytrvalosti, vzájemné pomoci a trpělivosti -řízení. I tam platí určitý denní režim, pravidla chování. Navíc v tomto prostředí nejsou nablízku žádní příbuzní, dítě se snaží konflikty a různé problémy řešit samo pomocí svých dovedností. To znamená, že v tomto prostředí může plně realizovat svůj potenciál a rychle se rozvíjet. Protože právě v kritických podmínkách se mobilizují síly člověka a naplno se projevují všechny jeho znalosti a dovednosti. Do 7 let nastupuje dítě do učňovského věku. Zde se sebekontrola rozvíjí prostřednictvím vědomých, cílevědomých učebních aktivit. A rodiče potřebují pomoci dítěti adaptovat se na školu a umožnit mu, aby pochopilo, že učení je pro něj nyní nejdůležitější činností. K hlubokému uvědomění si vlastních pocitů a činů dochází od 14 do 15 let, kdy je intelekt plně formován. S ním přichází plné vědomí jeho činů. Zde však teenager čelí jiným potížím. Období dospívání je doprovázeno hormonálními nerovnováhami a fyziologickými změnami v těle. Začíná formování osobnosti a vstup do dospělosti. To člověka uvrhne do krize a četných stresů. Teenager se stává citlivým, vznětlivým, bouří se proti autoritě svých rodičů, získává si svobodu a dokazuje svou vyspělost. Neméně důležitou roli zde hraje zdrženlivost a porozumění rodičů. V tomto období teenager opravdu potřebuje lásku a respekt ke svým zájmům a potřebám. Potřebuje podporu své rodiny, i když v reakci na péči a pozornost projevuje svůj chlad a lhostejnost. V tomto období.