Chci se vám všem, moji milí čtenáři, přiznat, že jsem zbabělec. Ani to nebudu tajit. No, jak můžeš skrývat to, co je zřejmé, pokaždé, když jsem potřeboval změnit svůj život, strašně jsem se to bál. Pokaždé jsem sebral všechnu svou vůli v pěst, abych překonal sám sebe. A víte, skoro vždy jsem mohl zjistit, že jsem se toho všeho bál z dobrého důvodu. Během svého života jsem to potřeboval změnit, abych byl šťastný. To je moje afirmace nebo mantra, kterou jsem začal opakovat, když se můj život zastavil. Hodně jsem změnil bydliště, získal hodně vzdělání a několik vysokoškolských vzdělání, vystřídal jsem spoustu pracovišť, zejména oblasti činnosti, vystřídal jsem spoustu profesí. Vždy jsem si dokázal dělat, co jsem chtěl, a změnit to, co mi nevyhovuje. Nikdy to ale nebylo možné stoprocentně radikálně změnit, abyste se svému štěstí přiblížili, no, i když jen napůl. Protože vždycky bylo něco, s čím jsem nebyl úplně spokojený. K tomu mi stačilo jednoduše vyvinout úsilí vůle překonat svůj strach ze změny a strach udělat svůj první krok pokaždé, když jsem se dozvěděl, že se se mnou hýbe nějaká velmi důležitá část mého bývalého života, což neustále přecházel z jednoho života do druhého. A tato část mě byla já sama. A proto se můj nový život rychle podobal tomu předchozímu. A po nějaké době, v mém zdánlivě novém, zajímavějším životě, se začaly objevovat obrysy starého života se stejnými úkoly, stejnými obtížemi, kterým jsem v novém životě nemohl uniknout, nevyřešené problémy, stejné otázky, které jsem já v minulém životě nebyl schopen odpovědět. Víte, moji milí čtenáři, kdysi dávno jsem se velmi zajímal o svou budoucnost. V mém životě byla část, ve které jsem navštěvoval a poslouchal různé názory na tuto věc, a to: „Kdy se přestanu plést do nějakého svinstva a kdy se všechny mé problémy vyřeší.“ Všichni ti lidé, které jsem navštívil, a to jsou věštci, jasnovidci, svatí starší a duchovní, mi všichni jednomyslně řekli: „Nemůžeš utéct sám před sebou. Všechno v tomto životě závisí na tobě." A ta nejneuvěřitelnější slova: "Ještě nepřišel tvůj čas." A já, no, nechtěl jsem tomu věřit a nějakou dobu jsem těmto slovům nerozuměl. Víte, moji milí čtenáři, je velmi těžké dramaticky změnit svůj život. Myslím, že o tom všem víte. A to je naprosto správné, což je děsivé. I když existuje výraz, že „Ďábel není tak děsivý, jak je malován“. Okolnosti života nejsou nikdy náhodné. A není na tom nic nadpřirozeného nebo mýtického. Prostě můj život, se všemi jeho výhodami a nevýhodami, stejně jako klady a zápory, je absolutní projekcí mě samého. A to je můj temperament, který se v průběhu let nemění, můj charakter, který se dá změnit, ale já nechci. Jelikož se rozhoduji sám, jak buduji vztahy se svými blízkými a opačným pohlavím, jak se dokážu postarat o sebe i o lidi kolem sebe. Okolnosti mého života jsou projekcí mě samého. Proto je nemožné změnit svůj život, aniž byste změnili sebe. Nejdůležitější je, že když se změníme, tak už nebude tak naléhavá potřeba měnit naše životy. Protože ona se po tobě změní sama. Velmi často, když se nám zdá, že nemáme odvahu to změnit, ve skutečnosti nám chybí základní trpělivost a vnitřní klid. K těm změnám, které tak životně potřebujeme, může dojít snadno a přirozeně, ale ne strachem nebo snahou vůle, ale příležitostmi, když na ně přijde čas, které můžete využít pro sebe. Život je čas, který prostě žiješ, a ne když ho změníš na jiný. Víš, být nešťastný.