Pravděpodobně neexistují prakticky žádní lidé, kteří nikdy nečetli „Deník Anny Frankové“. Anne Franková je dívka z židovské rodiny, narozená v Německu, ale po nástupu Hitlera k moci se přestěhovala do Nizozemska. Během okupace Nizozemska nacisty se s rodiči skrývala v tajném krytu, kde si psala deník. Popisovala v ní život v izolaci, své pocity, myšlenky, obavy a zamýšlela se nad válkou. Podle mého názoru je to dojemné dílo, napsané doslova životem. Jeden z jejích citátů: "Dokud to vidím," pomyslel jsem si, "bez mraků a slunečního světla, neodvažuji se být smutný." Tato fráze se zdá být docela jednoduchá, dalo by se říci, není v ní nic zvláštního ani světlého. Jakmile si ale vzpomenete, kdo to napsal, hraje to úplně jinými barvami. Tuto frázi napsala dospívající dívka, která žila v hladovém světě, který k ní byl nepřátelský. Doslova neviděla slunce, neustále se skrývala, žila ve strachu, ale zároveň měla tak jasné myšlenky. Její deník nám ukazuje skutečnou sílu ducha dívky, která žila tak málo na světě. Další věta z jejího deníku: „Nejsem bohatá na peníze ani na pozemské bohatství, nejsem krásná, nejsem chytrá, vím málo, ale jsem šťastná a šťastná budu! Mám šťastnou povahu, miluji lidi, nemám k nim žádnou nedůvěru a chci, aby se mnou byli všichni šťastní.“ Anna chtěla jen žít, užívala si každý okamžik a nikoho nenáviděla Anna si vedla deník, aby ho po válce mohla vydat a stát se spisovatelkou: „Nejsvětlejší ze všeho je, že si alespoň můžu zapisovat myšlenky a psát. pocity, jinak bych byl úplně v depresi.“ Splnil se jí sen, vyšel její deník a jméno Anny Frankové vešlo do povědomí celého světa jako dívky, která ani tváří v tvář hrůzám války neztratila sílu a lásku k životu přemýšlet o tomto jedinečném díle z psychologického hlediska? Jak si dívka žijící v takových podmínkách zachovala optimismus, pocit štěstí, kde čerpala sílu do života??