Již 20 let čtu rozsudky trestních soudů. Ne, nejsem masochista, kterého baví pochybné čtení, jsem právník. Je to právě taková práce, kterou mohu reprodukovat rozsudek soudu o vině ještě před soudním jednáním. Proč? Protože jsou všechny stereotypní a snadno předvídatelné, navíc bez ohledu na to, zda byla vina obžalovaného prokázána, či nikoli. Všechny důkazy o nevině osoby jsou řešeny snadno a přirozeně pomocí zapamatovaných stereotypních frází: „I přes ne -přiznání své viny, jeho vina na spáchání výše uvedených trestných činů je potvrzena souhrnem dostatečných důkazů prověřených soudem, získaných způsobem stanoveným trestním řádem procesním a nevyvrácených obhajobou.“ Dále následuje korespondence obžaloby sepsaná vyšetřovatelem, stejně jako svědci vyslýchaní na soudním jednání U soudu mohl svědek říct, že šel, chodil, nebe bylo modré, někde něco slyšel, já můžu neříkej nic jiného. Ujišťujeme vás, že tento svědek, jeho svědectví, bude v rozsudku prezentováno jako důkaz o vině obžalovaného. Takové svědectví se podává zvláště často, když neexistuje žádný důkaz o vině. Obvykle se skládá z: Svědectví oběti. Kdo může jednoduše říct, že mu někdo ukradl věci. Výpovědi oběti, které tvrdí totéž. Pak je několik svědků obžaloby, kteří například uvádějí, že jim oběť řekla o krádeži. Nechybí ani svědectví policistů, které soud také vyslýchá jako svědky Policie vám určitě řekne, že obžalovaného nikdo nebil, nebyly použity žádné nezákonné způsoby ovlivňování. Naopak u šálku čaje sám obžalovaný vyprávěl, jak trestný čin spáchal a zranění mu byla způsobena při vazbě, z kladení odporu operativcům Dále soud určitě napíše: „Navíc o vině obviněného ze spáchání trestných činů uvedených v popisné části tohoto rozsudku, je vyšetřovaný při jednání soudu potvrzen věcnými důkazy a písemnými materiály k případu obsahujícími důkazy a informace, které umožnily soudu je uznat za přípustné. To znamená, že soud prolistoval trestní věc, a tím prozkoumal písemné důkazy. Podíval se na rozřezanou tašku oběti. To je vše, musíme se bavit i o otázce uznávání důkazů jako přípustných, například vyšetřovatel nepodepsal protokol o výslechu nebo nestanovil číslo. Myslíte si, že soud uzná takový protokol jako nepřijatelný důkaz? Mýlíte se, že vyšetřovatel bude předvolán k soudu a vyslechnut jako svědek. Budou se ptát, zda došlo k nějakému vyšetřovacímu úkonu, zda obžalovaný takto svědčil, zda bylo vše v souladu se zákonem atd. "Samozřejmě, všechno bylo legální," řekne vyšetřovatel. - "Proč jsi se nepodepsal?" "Zapomněl jsem," odpoví vyšetřovatel a zapomněl uvést číslo. No, když je vše legální, proč si všímat takových maličkostí. Soud uzná protokol jako přípustný důkaz a v rozsudku na něj odkáže jako na důkaz o vině obžalovaného. Obecně šlo o „zajímavé“ případy. Obžalovaný nevypovídal vůbec; Soudce předvolal vyšetřovatele k soudnímu jednání jako svědka Vyšetřovatel řekl, že obžalovaný odmítl vypovídat, ale v ústním rozhovoru řekl, že ... a pak naprostá fantazie vyšetřovatele, která odpovídá zápletce obžaloby. Soud uznal výpověď tohoto svědka jako důkaz o vině obžalovaného a ve výroku o trestu na ně odkázal. Všechny úřady až po Nejvyšší soud to uznaly za přijatelné. To znamená, že podle logiky soudu nejsou potřeba žádné další protokoly. Stačí zavolat vyšetřovatele, operativního pracovníka, aby převyprávěli, co jim zadržený ústně řekl a je jedno, v jakém stavu byl ten zadržený - opilý, zbitý, s žehličkou na břiše. , páječku v... ruce. Hlavní je, že policie vše slyšela a.