Prázdno, ticho, prázdnota... Nic. Bylo to jednou, kdy jsi byl takhle vykuchaný... Emocionálně z tebe setřásli celý život. Do prázdnoty, do ničeho, do bezedné propasti... Že v tobě nezůstalo nic živého..... Jen prázdnota, a tato propast, ve které nic není.. A letíš, leť do této propasti, leť a létat jako Alenka v říši divů. A nekončí a nekončí... I když Alice nějak šťastně letěla do své propasti) Ale to je v pořádku, pamatujeme si, že většina procesů je konečná. Co když necháte svůj proces rozvinout, pak se začne přetvářet, něco se začne dít, posouvat... Nemusí to být v souladu s vašimi očekáváními, že vše proběhne rychle a s tasenou šavlí, sekání všechno zlo na cestě. Ale podle řádu příležitosti projevit své duševní procesy na povrchu a být při vědomí. Pojďme tedy sledovat náš postup... Kolik zajímavých věcí potkalo Alici, když nakonec přistála v této její propasti... Zvláštní a zajímavé... Ano, jistě, v naší vlastní propasti není všechno tak barevné jako ono bylo v té karikatuře nebo knize Bylo by hezké být ohromen vašimi procesy stejně jako Alice byla ohromena tím, co se kolem ní dělo a objevovalo... Se zvědavostí) Co se to ve mně teď odehrává. ? Ale na tohle se půjdu podívat, třeba tam najdu něco zajímavého.... Samozřejmě najdu i velmi nevzhledný pohled, nějaký opuštěný hřbitov ztracených lodí, strašidelné místo..... Ale kdyby tento pohled není moc silný okamžitě se vyděste, pak můžeme přiznat, že toto objevené místo je v mnoha ohledech o mně.. A pak toto místo o mně bude vyprávět... No, snad to začne vyprávět alespoň.. Protože když něco takového nebo podobného se najde uvnitř, spojené se smrtí, zastavené, zmrazené, pak je možné se pohnout jen o kousek dopředu. Ponořte se do toho po troškách, abyste zpracovali tuto vnitřní smrt, zastavení, zmrznutí... Oh, oh, budete si muset vyhrnout rukávy...... Bude tam spousta trosek, které bude muset být odklizeno, mnoho, mnoho... Možná celý tvůj život strávíš odklízením sutin... Ale pokud jsem to já, kdo odklízel sutiny, pak už nejsem úplně POD těmito sutinami ... už jsem se částečně dostal ven, koukám, vidím tyhle šutry... A pomalu je shrabuji. Jak nejlépe umíte. S pomocí terapie, samozřejmě, kde bychom bez ní byli?.