Znáte pocit osamělosti Velmi často je osamělost vnímána v kontextu „nemám přátele ani partnera“? Ale samota je mnohem hlubší a liší se v závislosti na jevu: izolace, strach z odmítnutí, samota. Všechno je to samota a je to jiné. Dnes chci mluvit o osamělosti v párech. Výše jsem popsal, že fenomén osamělosti může být různý. Může být potřeba samoty a být sám, samota je jako izolace, kdy je člověk potrestán mlčením a odchodem. Nebo Strach z odmítnutí, kde se bojím otevřít a být zranitelný a nepochopený. Pociťte znovu tu bolest osamělosti. Chtěl jsem se podělit o své zkušenosti, ale slyšel jsem „že si pořád něco vymýšlíš a vymýšlíš“. Sloučení do jednoho je příkladem nezdravého vztahu, kde neexistuje já a ty a my jsme přítomni. A tam je těžké postřehnout své individuální pocity a potřeby. Ale na druhou stranu je to moc příjemný stav, který miminko s maminkou zažilo a já se tam moc chci vrátit. Kde je klid a bezpečí. Ale to je nemožné. I když mnoho lidí sní o setkání s tím, s kým budou stejně klidní a v bezpečí. Realita je ale taková, že žádný jiný člověk nemůže uspokojit všechny naše potřeby najednou. To znamená, že i v tom nejideálnějším manželství budeme vždy alespoň trochu nespokojení. V souladu s tím může být osamělost ve vztazích různá. Někde je to potřeba samoty, někde potřeba sdílet společné problémy, možnost mluvit a být slyšen. A pokud tyto potřeby nelze v páru uspokojit, pak je možná krize ve vztahu, nebo jeden z partnerů najde, jak tuto potřebu uspokojit. Být osamělý ve vztahu tedy neznamená jeho konec. Jde spíše o nevyhnutelnou součást, která umožňuje při správném přístupu, tedy kvalitním prožití krizí - terapie, diskutovat o tom, s čím nejsou všichni spokojeni, dohodnout se na něčem novém, co umožňuje prohlubovat či rozšiřovat vztahy. S pozdravem psycholožka Natalya Gorelovawww.ngorelova.ru+ 7 915 228 51 05 (Co se děje, telegram)