Všichni jsme spotřebiteli různého zboží a služeb. A jako všichni rozumní spotřebitelé chceme za naše těžce vydělané peníze dostávat zaručeně kvalitní zboží a služby. Pokud je ve většině oblastí otázka garancí tak či onak vyřešena, nebo byly nalezeny způsoby, jak tyto garanční povinnosti upravit, pak v situaci vzdělávání, zejména ve vztahu k jazykové výuce, je vše značně komplikované záruku, že se znalosti naučíte a využijete v běžném životě, vám prakticky nikdo nedá a vlastně ani nikdo nechce. Nabízí se rozumná otázka: "Proč?" Nejzřejmější důvody pro to spočívají ve skutečnosti, že existuje velmi, velmi málo autorů a vývojářů vlastních metod, kteří prošli veškerý materiál sami, během mnoha let výzkumu a jsou připraveni poskytnout záruku znalostí. . A to, co v současné době máme, je obrovské množství učitelů, kteří těmito metodami pracují a nabízejí vlastní výklad, který se postupem času značně vzdaluje originálu. Výsledkem je, že máme učitele, kteří vyučují pomocí nějaké metodiky, kterou často neznají dostatečně hluboko, fungující výhradně na základních principech. Jedinečnost každé techniky spočívá ve skutečnosti v důležitých detailech, které interpretačním učitelům zpravidla unikají A co nakonec máme? Autoři a vývojáři se potýkají s každým detailem své metodologie, dovádějí ji k dokonalosti prostřednictvím každodenního výzkumu a praxe, pravidelně zažívají a chápou správnost své metodologie. V souladu s tím se autorovy metody zlepšují každým dnem, ale zlepšují se pouze pro autora. Interpretující učitelé tyto metody k nepoznání zkreslují, jsou do nich vetkány další prvky, často spolu nijak nesouvisející a někdy i odporující původní metodě. To vše většinou končí návratem ke klasické metodice výuky, protože... původní techniky, nepřesně používané, nedostatečně prostudované nebo nesprávně interpretované, nepřinášejí výsledky mnozí se mnou mohou nesouhlasit, existují výsledky a někdy nejsou ani špatné. A pak si zkuste položit otázku a upřímně si odpovědět: „Zaměňujeme pojmy? Člověk opouštějící kurz je zpravidla euforický z přátelské atmosféry, z lehkosti komunikace ve třídách, z veselého a inteligentního učitele, z obrovského množství her a barevného materiálu. A zdá se, že vše bylo naučeno a zapamatováno dokonale. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že je to úplně jinak. Výsledkem kurzů, školení, seminářů je schopnost využít nabyté znalosti za dva týdny, a to bude ukazatel. Proč se to v 80 % případů neděje Odpověď je v podstatě stejná: autor-výzkumník s každým slovem studenta, s každým napsaným dopisem, s každým nepochopeným detailem, zkouší sílu své vlastní metodologie? správnost jeho myšlenek. Motivace takového učitele je mnohonásobně vyšší než u učitele, kterému stačí přednášet program. A zde se ukazuje jeden jasný fakt – pro autora-výzkumníka je každá lekce jako malá výzva a pro učitele-tlumočníka „jenom další lekce“ spočívá v tom, že první obhajuje pověst své metodologie, vědecké teorie. a obává se každého neúspěchu, čímž pravidelně vylepšuje svou metodiku, protože s každou položenou otázkou ubývá nepochopitelných momentů původní metody. Výhradně vědecký a praktický zájem Nyní přejděme k učiteli-tlumočníkovi. Bojí se o svou pověst učitele. A ve třídách se zpravidla chová tak, aby potěšil publikum, vynikající smysl pro humor, slavnostní atmosféra ve třídách, určitý program, určitý počet cvičení. V důsledku toho, jak je uvedeno výše, v takových kurzech se mi nelíbí vědecká metodologie výuky angličtiny, ale prostě všechno ostatní, co v naší době