Je potřeba přerůst v myšlenku Moje krátká praxe poradenského psychologa mi umožnila vypozorovat, že ne každý člověk, který se na psychologa obrátí, je připraven a má vnitřní potřebu něco změnit. v jejich životě. A pokud se nad tím zamyslíte podrobněji, můžete vidět různá očekávání klientů od psychologů.1. Touha vypovídat se je vlastní asi každému člověku, který přijde k psychologovi. S největší pravděpodobností to může být způsobeno tím, že člověk prostě nemá komu vyprávět o tom, co se děje v jeho hlavě a duši. Proto poté, co člověk naplno vysype své nasbírané zkušenosti psychologovi, cítí vnitřně úlevu a je připraven jít dál. Celkově psycholog ani nedostane příležitost formulovat podstatu žádosti, o terapii nemluvě. Člověk odchází v naprosté iluzi, že to pomohlo a nějakou dobu žije v rámci možností v rozkoši.2. Touha „brečet do vesty“ a získat souhlas a podporu. Nejčastěji to spočívá v nedostatku pozornosti a účasti ze strany blízkých. Proto je potřeba se alespoň někomu slitovat a říct: „Děláš to dobře, oni jsou tak špatní, že ti nerozumí! , kupředu!" Po těchto slovech se člověk cítí lépe, protože opět nachází oporu a podnět k dalšímu životu, i přes tak těžké životní břemeno. Samozřejmě zde nemluvíme o změně životní pozice. Psycholog je potřeba jako „volné ucho“ k vylévání neštěstí a k živení sebelítosti.3. Touha naučit se ovlivňovat druhé lidi (manipulace s blízkými ve vlastní prospěch). V tomto případě se člověk příliš soustředí na sebe a své potřeby a často na druhé lidi pohlíží jako na prostředek k uspokojení svých tužeb a realizaci vlastních cílů: „Chci je pro sebe...“ Možnost změny pointy pohled na sebe a lidi kolem sebe je také minimální s výjimkou případů, kdy se psychologovi podaří upozornit na výhody citlivějšího a altruističtějšího přístupu k lidem. I když i zde zazní výrok: „Je pro mě výhodné být dnes nesobecký, tak dnes budu.“4. Touha změnit svůj život jako kouzlo: rychle a navždy. Poněkud infantilní poloha, která prozrazuje neochotu člověka převzít zodpovědnost za svůj život a činy. Touha přenést zodpovědnost na někoho jiného: „Z nějakého důvodu takhle dopadl můj život, už takhle nechci žít. Vzhledem k tomu, že ne každý psycholog může být zároveň čarodějem, zázrak proměny nenastane okamžitě. Někdy se psychologovi podaří předvést nějaký trik, aby člověk uvěřil, že změny jsou možné, načež mu psycholog musí vysvětlit, že „rybu z rybníka bez potíží nevylovíte“. Pokud je člověk připraven pracovat, bude práce pokračovat, ale pokud ne, pak „ne“ a neexistuje žádný soud.5. Touha porozumět současné situaci vzniká v člověku jako nedostatek dovednosti a zkušeností v takových situacích jednat a hledat cesty, jak z nich ven. A to zase nejčastěji může být důsledek neschopnosti naslouchat názorům druhých na jedné straně a neschopnosti být flexibilní a citlivý ke změnám, strachu z neznámého a novosti. Nejčastěji člověk tvrdí, že chce vrátit to, co bylo, a nechce nic měnit.6. Touha pracovat s hlubokými vrstvami své osobnosti se nejčastěji vyskytuje u člověka ve stavu bezvýchodné situace, bez smyslu života. Člověk přichází s jasným nebo nejasným pocitem nevyhnutelnosti změn v sobě samém. Přesně v sobě. Ochota změnit svou životní pozici, posunout úhel pohledu na sebe i na ostatní byť jen o malý kousek, opravdu umožňuje člověku, aby si sám s pomocí psychologa dělal v životě zázraky i u sebemenšího problému je nejlepší, když si člověk kořen tohoto problému uvědomí sám v sobě, i když opravdu nechcete a.