Mnoho neurotiků má tendenci své úspěchy devalvovat. To mimo jiné zpomaluje jejich práci s jejich stavem. Odpisy mohou jít různými směry. Podívejme se blíže na každou.1. Rychlost práce Neurotický člověk se snaží co nejrychleji vyrovnat se svým stavem, zbavit se příznaků a úzkosti. Vyžaduje od sebe rychlé výsledky, a když se mu jich nedostává, považuje se za nedostatečně pilného. Výsledkem je, že touha po co nejrychlejším dosažení výsledků vede k tomu, že se člověk začne bát ještě více. 2. Devalvace výsledků Při své práci často vidím, že člověk dosáhl slušného výsledku, ale přesto věří, že se dostatečně nesnažil a mohl dosáhnout ještě více. "Kdyby došlo k velkým úspěchům, pak ano, mohli bychom být hrdí, ale malých se není čeho bát." Problém je, že velké úspěchy přicházejí z malých a člověk nevěnuje pozornost dynamice jako celku. Vidí, že se mění kousek po kousku a zcela ignoruje, že oproti tomu, čím byl na začátku, se výrazně změnil. 3. Devalvace cíle Někdy je cíl tak globální, že je pro člověka snazší jej znehodnotit a nedosáhnout. I když ve skutečnosti opravdu chce, aby to tak bylo. Pochází z vnitřního sebepochybování a sebepochybování. Člověk pochybuje, že je vůbec schopen takového výsledku dosáhnout, a je pro něj bolestné čelit své bezmoci. Koneckonců, když se o to pokusí a selže, ukáže se, že selhal. Člověk se tak vzdává podstatné části života a připravuje se o zkušenosti. Zbavit se, včetně důkazů o opaku, důkazů, že skutečně může. Výsledkem je, že se stále točí se svým přesvědčením, že je neschopný. 4. Devalvace druhých lidí Když člověk vidí, jak se daří ostatním, začíná devalvovat své výsledky. "Ano, rodiče jí s tím pomohli," "Ano, je to podvodnice", "Poctivou prací nedosáhnete takového úspěchu," "Ano, neměla žádnou neurózu, nerozumí mně a mým zkušenostem." Často v komentářích pod mými články vidím, jak lidé píší, jak mohu dát doporučení pro práci s neurózou, s panickými záchvaty, když já sám takovou zkušenost nemám. Lidé se obzvlášť často spálí, když píšu o snášení nepohodlí a záchvatu paniky. No, mám osobní zkušenost a dělal jsem to sám. Podařilo se mi zvládnout záchvaty paniky, projít nepohodlí a získat výsledky. Pro lidi je ale snazší mé výsledky znehodnotit, než se pokoušet získat vlastní (nezapomeňte podstoupit všechna lékařská vyšetření, než budete postupovat podle mých doporučení). Co dělat s každým typem odpisu 1. Dovolte si své vlastní tempo. Každý člověk je individualita, má svůj soubor vlastností. Vezmeme-li kontext neuróz, tak každý má svou individuální neurózu. Liší se v trvání, závažnosti, síle postojů, rigiditě chování, vaší osobní touze otevřít se novým zkušenostem atd. Přirozeně, že rychlost získávání výsledků u člověka, který se celý život cítil normálně a náhle dostal záchvat paniky, se bude lišit od člověka, který má OCD již od dětství, má přísná pravidla a bojí se nových zkušeností. 2. Přijetí výsledků Obvykle říkají: „nesrovnávejte se s ostatními lidmi, máte jiné parametry, porovnejte se sami se sebou v minulosti.“ Ale ve skutečnosti je to stejně špatná rada. Mnoho neurotiků v minulosti mělo mnohem lepší výsledky než dnes. Díky tomu jsou při srovnání s minulostí ještě více přesvědčeni o tom, jak je dnes všechno špatné. Musíte být schopni přijmout sami sebe se svými výsledky, i těmi nejmenšími, a jednat na základě dnešních výsledků. Co to znamená? Je to o strategiích chování. Řekněme, že máte strategii, která se líbí všem. Pracovala ve vašem posledním zaměstnání a dosahoval jste dobrých výsledků. V nové práci.