Jak se člověk cítí, když ho opustí jeho drahá polovička? Ztráta, nepochopení, ztráta sebevědomí – a to je mírně řečeno. Lidé, kteří se ocitnou v takových situacích, popisují svůj stav, jako by na ně náhle spadla obrovská betonová deska a rozdrtila vše, co se s neuvěřitelnou námahou snažili v životě postavit. Podívejme se na jeden případ z mé praxe, který je velmi typický pro situace, kdy se musíte dostat z deprese poté, co někdo z páru převezme odpovědnost za rozpad vztahu. Byla tam jedna hrdinka, docela úspěšná žena, a její manžel, který hrál roli „psa v jeslích“, což zhoršovalo už tak depresivní stav jeho ženy. Pak, jak jste pochopili, muž opustil rodinu. Ale když sám bývalý manžel nespěchal, aby úplně zmizel ze života mé klientky, čímž se zhoršil její depresivní stav, žena potkala svého budoucího manžela ještě ve školních letech, a i tehdy se muž pokusil ji opustit, ale v zároveň si s ní zachoval své nejlepší city, starostlivý otcovský vztah. Vždy se jí líbila jeho péče a neustálá starost o náladu jeho přítelkyně. Natolik, že ho za žádných okolností nechtěla pustit, ani když zjistila, že poslední dva roky manželského života s ní měl paralelní civilní rodinu v jiném městě. Poslední okolností byla hrozná rána, vnímaná jako zrada ze strany manžela Ve skutečnosti se oba v tomto páru chovali jako manipulátoři, kteří se ani tak nemilují, jako chtějí, aby jim bylo lépe. Dívka tedy v mládí muži vyhrožovala, že bez něj nemůže žít, a žádala ho, aby ji neopouštěl. Manžel, i přes to, že viděl, jak těžce prožívá rozchod s ním jeho žena, jí stále doslova neumožnil přístup neustálými telefonáty a schůzkami, prý aby se postaral o její duševní pohodu. Vynaložil veškeré úsilí, aby s ní i nadále udržoval bolestně ochranný vztah. Ve skutečnosti nebylo v mužově jednání ani stopy po ušlechtilosti a můj klient v průběhu psychoterapeutické práce dokázal pochopit pravé motivy jeho chování. Ve skutečnosti její manžel vždy žárlil na její úspěch v kariéře a finanční blaho, které měla po celý život díky bohatým rodičům a vlastní úspěšné kariéře manažerky. Po oficiálním rozvodu a svatbě s jinou ženou pokaždé, když s ní komunikoval, zdůrazňoval, jak je ve své nové rodině šťastný. Hodně mluvil o tom, jak je tam všechno skvělé a že je poprvé v životě moc šťastný. A pak se s radostí zeptal své bývalé manželky, jak se snažila postavit svůj život na troskách, které jí zůstaly po jeho odchodu v duši. Muž se odstrčil a pak se nepustil a znovu a znovu k ní šplhal se svými starostlivá komunikace. Proč? Ano, prostě ho bavilo vidět ji trpět. Jejich role v Karpmanově trojúhelníku byly nejčastěji rozděleny takto: ona je oběť, on je také pronásledovatel a vysvoboditel. Z tohoto kruhu odešla, když si uvědomila, že muž se nezmění a její sen o tom, že se v jejím životě stane pouze zachráncem, se nesplní. Tehdy dokázala ochránit svůj život před všemi kontakty s ním a poslala ho známou dálkovou cestou V dětství naší hrdinky a zejména v pubertě vedle ní v ideálním případě nebyl nikdo muž, který by ocenil, jaká krása roste. To je velmi důležité pro sebevědomí budoucí ženy. Co otci bránilo projevit dceři obdiv? Samozřejmě můj vlastní životní příběh: „...Když jsem se právě začala transformovat z dívky v dívku, cítila jsem, že mě není potřeba, že jsem děsivá. Brýle, baculka, culík, uhlazené vlasy, nosila černý rolák a dávala přednost černé před všemi barvami. Pak se mi zdálo, že takhle jsem vyčnívala ve škole, důležité bylo nebýt jako ostatní...“ V níV jejím dětství bylo hodně ponižování a utrpení, což ona sama nepovažovala za nespravedlivé. O své rodině mluvila takto: „Vychovala mě matka a nevlastní otec. Žádný skutečný otec neexistoval. Když se můj nevlastní otec oženil s mou matkou, měl dvě děti z předchozího manželství. Neponižovali mě, jen mě neustále škádlili.“ Bez ohledu na to, jak se vztah s mámou a tátou vyvíjel v dětství, stále existuje jedna věc, která spojuje všechny, kteří znovu a znovu prožívají závislost na lásce – tohle je selhání, selhání ve sféře lásky prožité v dětství . A odpověď na to, proč tomu tak je, je tato: když je nějaká oblast problematická, pak na ni, chtě nechtě, soustředíte svou pozornost. Takže nemilované děti vyrůstají s myšlenkou, že se pomstí ve vlastní rodině. A to je začátek neúspěchu jejich vztahu v lásce, co je důvodem takové pasti? A celá podstata je ve specifičnosti oblasti lásky ve srovnání s jinými oblastmi života, jako jsou přátelé, sport, práce, volný čas, koníčky. Jestliže v jakékoli sféře kromě sféry lásky je možné (a nutné) stanovit si cíle a dosáhnout jich, pak ve sféře lásky nemůžete nic plánovat jako cíl. Štěstí v lásce je člověku DANOVÁNO pouze tehdy, pokud se mu již dostalo v jiných oblastech. Můžeme předpokládat, že je to indikátor toho, že člověk je šťastný ve všem, co je v jeho životě, platí to i naopak: kdo je nešťastný v nějaké oblasti života, na minimální úrovni, kterou potřebuje, je nešťastný i ve svém životě. oblast lásky. Myslím, že je jasné, že když mluvím o štěstí v lásce, nemám na mysli krátkodobou euforii v období cukroví-kytiček (do 2 let), ale trvalé rodinné štěstí prožívané bok po boku s milovanou osobou déle než dekádu, ale vraťme se znovu k naší dnešní hrdince, ženě sužované nepochopením chování svého bývalého manžela a v té době ještě milovaného muže, který dělal věci, které naší hrdince trhaly srdce. Když už odešel bydlet s jinou ženou, mohl jí zavolat a říct, jak moc mu chybí intimita, která mezi nimi byla, začal několik minut po sobě plakat a pak, aniž by cokoli dalšího řekl, zavěsil. Neměl v úmyslu se vracet a přitom často zdůrazňoval, že je s novou ženou šťastný, ale s ní (jeho bývalou manželkou) je všechno špatně a je úplně sama. Udělal to prý jen proto, aby se o ni postaral. Souhlas - to není nic jiného než naprostý výsměch. Moje klientka a já jsme začali tím, že jsme si rozvinuli úctu k ní samé a umožnili ostatním, aby se k ní chovali s respektem. Měla před sebou ještě náročnou cestu k lásce k sobě, ale začít si vážit sama sebe byla pro ni počáteční a velmi důležitá fáze. Často se při rozpadu vztahu začne opuštěná polovička trápit otázkami, proč to udělali to, o čem všichni přemýšleli o čase, se snaží pochopit taktiku druhé strany. To vše jen prohlubuje utrpení a deprese Nejen, že nikdo kromě samotného viníka nemůže na tyto otázky přesně odpovědět, ale v zásadě neexistuje ani žádná taktika. Člověk prostě jedná tak, jak se mu zdá, že je pro něj výhodné jednat hned. A nesleduje jiné cíle než svůj prospěch. Podle mě je to jeden z klíčových momentů, jak se začít dostávat z deprese Když pracuji se závislostí na lásce, velmi často se opakuje stejná situace. Právě začínáme pracovat a klientka prý „všemu rozuměla“ a rozhodla se vztah ukončit, ale... neuplynul ani týden, co mi píše na Skype, že se jí stala hrozná věc a ona je v naprostém zmatení pocitů. Možná už tušíte, že jde o reakci na to, že jí něco napsal člověk, který už byl údajně vymazán ze srdce. Ještě jednou opakuji - toto znepokojivé „ahoj“ od ex se u různých klientů stále opakuje, proto jsem se rozhodl věnovat tomuto momentu čas v tomto článku. Je jasné, že toto „ahoj“ není vřelé a láskyplné, ale sobecký a nazvaný ponížit svou bývalou údajně kdysi milovanou ženu. Je to důsledek závislosti na lásce=166#166