Nejsme zvyklí přemýšlet o tom, že jazyk a řeč nejsou zdaleka totéž. Jaký by se zdál být rozdíl? Oba jsou komunikačními prostředky. Rozdíl se ukazuje jako velmi významný, když se budeme učit cizí jazyk. Aniž bychom pochopili, co přesně se potřebujeme naučit a proč, riskujeme, že budeme vtaženi do nekonečného procesu učení, který nás nikdy nemusí dovést k požadovanému výsledku, aby byl příběh jasný, pojďme se rovnou podívat na příklady. Poslechněte si projev lidí, kteří studovali cizí jazyk, ale nezvládli řečové dovednosti: Bývalý moskevský starosta Ju Lužkov mluví anglicky Premiér Ruské federace D. Medveděv mluví anglicky Lidé, kteří nebyli omezeni rozpočtem na vzdělání byli. záměrně vybráni jako příklady a jednoznačně obdrželi ne nejhorší učitele. Nedostatek času pro manažery na této úrovni neomlouvá výsledný výsledek: vícedětná matka nebo pracující člověk nemá o moc více volného času na to, aby se naučil jazyk, je skvělé, že člověk promluví cizím jazykem na širokou veřejnost - to si zaslouží respekt. Bohužel to je jediný vhodný kompliment. Obecně to vypadá, jako by ten člověk mluvil rusky, ale anglickými slovy. Tento dojem vzniká z několika důvodů: - intonace a rytmus řeči zůstávají ruské - výslovnost je pod jakoukoli kritikou - text byl napsán Rusem bez sebemenší snahy zbavit se trasování (přenosu) ruštiny; výrazy do angličtiny Z naší zkušenosti víme, co učit vedoucí na této úrovni není pro učitele z mnoha důvodů snadný úkol. Je to smutné, ale učitelské dovednosti jsou v Rusku na jednu generaci ztraceny. Centrum jazykové psychologie mělo štěstí: podařilo se nám zvednout štafetu, dát ji do technologie a zpřístupnit produkt všem. Programy CLP jsou navrženy tak, aby vybavily studenty praktickými řečovými dovednostmi namísto abstraktní „výuky jazyků“. Lidské myšlení je založeno na vnitřní řeči a neexistuje mimo řeč Jazyk je systém pro kódování informací. Ne nadarmo existují programovací jazyky, ale neexistuje žádná „programovací řeč“. Pomocí určitého systému znaků a symbolů si lidé a dokonce i zvířata předávají různé informace. Lidský jazyk je oděn do řeči jako formy Řeč je dovednost, praktický nástroj komunikace, řeč je systém znalostí. Ústní řeč zahrnuje sluchové porozumění a mluvení, písemná řeč zahrnuje čtení a psaní, vnitřní řeč je myšlení, rozhovor člověka se sebou samým Pro studium cizího jazyka je důležité pochopit, že složky řeči spolu fyziologicky souvisí určitý systém a posloupnost. Je nemožné naučit se mluvit bez poslechu řeči. Zároveň platí, že čím lépe a správněji mluvíte, tím lépe rozumíte sluchem: takto funguje lidský sluchově-řečový systém, který se posiluje na obou stranách. Není možné se naučit správně psát, pokud nečtete . Pokud ale umíte číst, zvládnete psaní bez sebemenších potíží. Platí to i naopak: člověk, který hodně píše, bude rychlejší a snadněji čitelný. Rodiče dětí, pro které je obtížné psát správně, by si to měli uvědomit: požádejte dítě, aby četlo, a to i nahlas V přirozených podmínkách jazyk následuje řeč! Při zvládnutí rodného jazyka se ho vlastně začínáme učit až ve škole, tedy až když už mluvíme. U klasického přístupu k výuce cizích jazyků je tato zásada vždy porušována: nejprve se jazyk naučíme a pak se musíme nějak, „obráceným způsobem“ dostat k řeči. Ne každý může překonat tuto záludnou cestu. Obzvláště obtížné je přiblížit se k ústní řeči. Přesněji řečeno, naučit se něco říkat není tak těžké,.