Od autora: Tento přístup používám již řadu let, pracuji jako učitel psychologie na vysoké škole. Zapojuje studenty, dává trvalé výsledky v zapamatování a porozumění komplexním informacím. Využití arteterapeutických technik při přípravě studentů v disciplínách psychologického cyklu. Susanina I.V. Arteterapie jako metoda psychoterapie a praktické psychologie je úspěšně využívána pro psychokorekční účely i jako vývojová technologie. Potenciál arteterapie jako vzdělávací technologie však není dostatečně prozkoumán. Je těžké nesouhlasit s tvrzením, že studenti humanitních univerzit mají značné potíže s porozuměním a asimilací informací v oborech, které pracují s abstraktním pojmovým aparátem. Ten druhý může s jistotou zahrnovat filozofii, stejně jako řadu psychologických disciplín. Tento problém se prohlubuje ve výuce korespondenčních studentů, kdy je počet vyučovacích hodin minimální a až 92 % veškerého výukového materiálu je nabízeno k samostatnému studiu. Je zřejmé, že využití arteterapeutických technik ve výuce je založeno na aktivizaci imaginativního myšlení. Figurativní myšlení je proces kognitivní činnosti zaměřený na reflektování podstatných vlastností předmětů (jejich částí, procesů, jevů) a podstaty jejich strukturálního vztahu. Význam tohoto typu myšlení je dán tím, že vidění a chápání reality předmětů a jevů okolního světa je určováno formami jejich poznávání a reflexe. (1). Myšlení v obrazech je součástí všech typů lidské činnosti bez výjimky, bez ohledu na to, jak rozvinuté a abstraktní mohou být. Neexistuje žádný přímý způsob, jak ovládnout koncepty. Jejich asimilace je vždy zprostředkována mentálními obrazy. V reálném procesu myšlení (získávání znalostí) je současně přítomna jak obrazná, tak konceptuální logika, přičemž nejde o dvě nezávislé logiky, ale o jedinou logiku myšlenkového procesu. Samotný mentální obraz, se kterým myšlení operuje, je ze své podstaty flexibilní, pohyblivý a odráží kus reality v podobě prostorového obrazu. (2) Podle V.P. Zinčenko, „vědu stále více přitahuje“ živé poznání, což se projevuje zejména tím, že stále více využívá živé metafory a obrazy a začíná přecházet od „schémového vidění“ (Descartes) k „živé ohleduplnosti“ (Gogol ). Pokus, hledání výkladu vědeckých pojmů prizmatem emocionálního a vizuálně-figurativního myšlení by podle vědce „měla využít jakákoli rozumná didaktika (3) Myšlenky arteterapeutického přístupu v psychoanalytické chápání se snadno transformuje v procesu jejich aplikování na trénink. Totiž vytvoření obrazu odrážejícího obsah nevědomí s následnou analýzou vytvořeného kreativního produktu se v procesu učení bude podobat vytvoření vizuální reprezentace studovaného, ​​poměrně složitého, abstraktního konceptu a následného diskuse nám umožňuje pochopit strukturu tohoto konceptu, opět prostřednictvím analýzy vytvořeného obrazu. Jako příklad využití arteterapeutických technik ve výuce studentů v rámci některých psychologických oborů je níže uvedena přibližná metodika vedení praktické hodiny. Metody využití arteterapeutických technik v praktických hodinách předmětu „Pedagogika a psychologie delikvence adolescentů“. V rámci tohoto kurzu jsou studenti vyzváni, aby se seznámili se základy diferenciální psychologie, zejména s klasifikací typů akcentací a psychopatií adolescentů (podle E. G. Lichka je vhodné využívat arteterapeutické techniky). případ vzhledem k tomu, že vizuální, trojrozměrné zobrazení typů dospívajících.25